Domů     Nešťastný Alfons Mucha: Proč ho kolegové uráželi?
Nešťastný Alfons Mucha: Proč ho kolegové uráželi?

„Nehodlám projekt zatížit svým honorářem. Udělám vše zdarma. Chci zaplatit jenom náklady spojené s pořízením návrhů maleb,“ tvrdí Alfons Mucha, když získá zakázku na výzdobu pražského Obecního domu.

Zároveň slibuje, že malby později zůstanou majetkem města Prahy. Bude chtít proplatit pouze lešení, barvy a podkladová plátna. Jenže pražská umělecká obec na něj má spadeno.

V létě roku 1909 se v Čechách na skok zastaví malíř Alfons Mucha (1860–1939) a přijme nabídku na malířskou výzdobu interiérů čerstvě dostavěného Obecního domu v Praze.

Smlouvu o výzdobě Primátorského sálu podepisuje Mucha s architektem Osvaldem Polívkou (1859–1931) 2. října 1909. Uplynou čtyři dny, než se o této dohodě dozví pražská Městská rada a všechno prosákne i na veřejnost. Strhne se mediální bouře.

Řada umělců nedokáže přenést přes srdce, že se Mucha vyhnul konkursu na výzdobu Obecního domu. Polívka sám zůstává však v klidu. Myslí si, že všechno ustojí, protože se může pochlubit kontakty vedoucími přímo na pražskou radnici. Na Muchu, který mezitím odcestoval do Ameriky, se ale všichni vrhnou jako supi.

reklama

Falešné architektovy sliby

Spolky Mánes a Jednota výtvarných umělců se rozhodnou smlouvu mezi Muchou a pražskou radnicí bojkotovat. Sochař Stanislav Sucharda (1866–1916) sám sebe pasuje za mluvčího nespokojenců.

Veřejně žádá pražské radní, aby malíř prošel konkursem jako všichni ostatní umělci a také přijal honorář. Muchova žena Marie nese mediální útoky velmi těžce a snaží se zjednat nápravu.

 „Štvou proti tobě v bezmocné závisti a je smutné, že jsou to tvoji kolegové a známí. Šla jsem na Polívku, aby dal do novin tvé očištění, že ty ses nenabídnul, ale byl jím vybídnut.

Slíbil, že tak učiní, ale neudělal nic,“ popisuje Marie situaci v listopadu 1909 v dopise, který posílá manželovi za oceán.

Literární kritik bledne závistí

Napadaného Muchy se zastane pouze jeho přítel a novinář Václav Hladík (1868–1913). „Veřejnost nemůže přiznat jakoukoli vážnost těmto nenávistným výpadům na umělce vzdáleného a osamoceného…“ snaží se mírnit protimuchovskou hysterii.

„Bohužel Mucha není členem žádného spolku uměleckého, a tudíž není vynášen žádnou klikou,“ naznačuje, proč se za malíře nikdo nechce postavit. K těm, kteří mu kauzu Obecního domu vyčítají, patří také kritik František Xaver Šalda (1867–1937).

Na shromáždění Klubu občanů pro ozdravění pražské samosprávy v prosinci 1909 přiloží polínko pod kotel. Z jeho slov je cítit obrovská závist: „Pan Mucha jest výborný obchodník, mnohem lepší obchodník než umělec, a návštěva jeho nebyla nadarmo.

Pan Mucha nechce docíliti nic menšího, než aby jemu a priori bez soutěže byla zadána dekorační výzdoba největšího sálu v Reprezentačním domě (Obecní dům – pozn. red)“.

Mluvčí si bere na mušku peníze

Jenže ani Šaldův projev, ve kterém kritik nezapomene ostouzet také Muchovu plakátovou tvorbu, magistrátními úředníky nepohne.

Proto se do věci vloží i mluvčí výtvarného spolku Mánes Miloš Jiránek (1875–1911), proslavený v oblasti kritiky nejostřejším perem. Tvrdí, že „máme ne jednoho, ale několik umělců, kteří by v soutěži s panem Muchou obstáli vítězně“.

Vadí mu, že magistrát zatím pro výzdobu Obecního domu počítá jenom s Muchou (později se ale veřejnost dozví, že šanci k výzdobě ostatních sálů kromě Primátorského dostanou i ostatní umělci). Do úst si bere i finanční stránku celého projektu:

„Nejde tu o peníze, projektanti Reprezentačního domu připravili sice na celou uměleckou výzdobu pouhých 34 000 korun a pan Mucha za kartóny žádá tuším 55 000, ale velké umělecké dílo není nikdy dosti zaplaceno…“

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz