Středověk rozhodně není doba jemných způsobů. Český kníže Jaromír to poznává krutě na vlastní kůži. Jeden bratr ho nechává vykastrovat, druhý oslepit a nakonec přichází smrt, která patří k nejbizarnějším vraždám českých dějin.
Přemyslovský vládce totiž umírá při návštěvě latríny, probodnou ho oštěpem zezadu. A kronikáři si tenhle detail s chutí zapisují.
Píše se rok 1035 a bývalý český kníže Jaromír (975-1035) dožívá na dvorci v Lysé nad Labem. Je slepý, vyčerpaný a politicky odepsaný. Přesto kolem něj stále visí nebezpečí. Přemyslovský rod se v té době mění v rodinné bojiště.
Intriky, vraždy a zrady jsou skoro běžnější než hostiny. Jaromír má za sebou život plný brutality. Už v mládí ho jeho bratr Boleslav III. (965-1037) nechává vykastrovat, aby nemohl zplodit dědice a ohrozit nárok na trůn.
Historikové dodnes považují Jaromírův osud za jeden z nejtragičtějších v českých dějinách.
Rychlý útok
Jenže to nejhorší teprve přichází. Podle kronikáře Kosmy sedí Jaromír v noci 4. listopadu 1035 na latríně, když vrah zaútočí. „Proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních,“ píše kronikář. Útok je rychlý, brutální a dokonale ponižující.
Nešlo o obyčejnou vraždu ale vlastně demonstraci nenávisti. Podezření padá na mocný rod Vršovců, kteří mají s Přemyslovci dlouhodobě krvavé účty. Některé teorie dokonce naznačují, že vrah mohl čekat přímo uvnitř latríny.
Boj o moc
Na celé události fascinuje hlavně její syrovost. Jaromír kdysi vládne českému knížectví, rozhoduje o osudech země a jedná s císaři. Nakonec ale umírá osamělý, slepý a bezmocný při jedné z nejběžnějších lidských činností.
Právě proto jeho příběh přežívá téměř tisíc let. Je v něm všechno, boj o moc, rodinná nenávist i středověká krutost bez příkras. A také připomínka, že přemyslovská politika často připomíná spíš krvavý thriller než slavné dějiny českého státu. Ve středověku se boj o trůn stal hodně osobní záležitostí.
