Ochrannou ruku nad ní v kategorii přírodních památek drží UNESCO, vědci pro změnu dohlížejí, zda se nechystá svou v současnosti neustálou aktivitu přetavit v nějakou větší explozi.
I tady, stejně jako kdysi na Vesuvu, lidé využívají na živiny bohaté půdy a domečky, zahrady i vinohrady tlačí až do nebezpečné zóny. Etna je nejvyšší činná sopka Evropy, a i na světovém žebříčku patří k těm nejaktivnějším.
Krom toho má suverénně historicky nejdelší záznam erupcí. První spolehlivý záznam máme od řeckého historika Diodóra Sicilského (asi 90–27 př. n. l.). Ale již roku 396 př. n. l. prý zhatí jedna z erupcí vpád Kartaginců do Syrakus.
Bylo – nebylo…
Psát cokoliv o jejím vzhledu ale připomíná čárání do písku na pláži před přílivem. Jak je vysoká? Asi 3357 metrů nad mořem. Pokud byste se ale zeptali v roce 1981 po jedné z erupcí, tak by odpověď zněla 3350 metrů a pro změnu v roce 2018 jen 3326 metrů.
A podobné je to s vrcholy. Má čtyři. Ale kdyby například chtěli naši pradědečci v únoru roku 1911 oslavit zahájení provozu elektrických tramvají v Těšíně výstupem na Etnu, viděli by jediný vrchol i kráter.
Nejmohutnější novověká erupce je ovšem zřejmě ta z roku 1669, kdy se láva z Etny doplazí až k městu Katánie a část ho zalije. Lávový jazyk vyvolaný erupcí obydlené části naposledy oblizuje roku 1928. Během dvou dnů zlikviduje ves Mascali a vyřadí vlakové spoje.
Anakinova noční můra
Viděli jste Hvězdné války, konkrétně Epizodu III – Pomsta Sithů z roku 2005? Pokud ano, máte o Etně a její aktivitě skvělý přehled.
Malá planeta Mustafar takřka celá pokrytá sopkami a žhavým magmatem je z části ve skutečnosti Etna natočená během silné erupce mezi roky 2002 a 2003. Jde o jednu z jejích největších „akcí“ za posledních 150 let.
Magma se totiž dostane do kontaktu s podzemní vodou. Mračno bude tak veliké, že je bez problému k vidění i z vesmíru, erupce otevře v zemi čtyřkilometrovou trhlinu a spad si užije i Libye či Kefalonia.
