Oblohu křižují blesky. I v nás, moderních lidech, zůstává obava při pohledu na silný elektrostatický výboj produkovaný během bouře. Ano, jsme vyzbrojeni znalostmi. Stejně bychom však pro jistotu nejraději zapálili svíčku „hromničku“.

Píše se polovina 18. století. Dva muži se dívají na stejné ohromující nebeské divadlo. Pavučiny blesků co chvíli rozsvěcují potemnělou oblohu, hrom burácí a ohlušuje… Ti dva muži věří, že dokážou tuto ohromnou sílu zkrotit tak, aby už lidem neškodila.

Dělí je od sebe oceán. Čech Prokop Diviš a Američan Benjamin Franklin.

Katolický kněz

Václav Prokop Diviš (1698–1765) byl nejen katolickým knězem, ale i vynálezcem. Svůj vědecký entuziazmus ve formě působivých experimentů představil i před zraky samotné císařovny Marie Terezie.

Poté, co byl pověřen řízením farnosti v Příměticích u Znojma, naplno se začal věnovat řadě pokusů zaměřených na elektřinu. Již v roce 1753 sepsal pojednání o svádění elektrických výbojů z mračen do země.

Vyvrcholením tohoto bádání bylo v roce 1754 sestrojení meteorologického stroje (Machina Meteorologica). Jednalo se o uzemněnou konstrukci, která fungovala podobně jako současný bleskosvod.

Poslání meteorologického stroje mělo však být podle Divišových úvah mnohem komplexnější. Systém měl především fungovat preventivně, tj. vyrovnávat napětí mezi „nebem a zemí“ a tím zamezit elektrostatickému bleskovému výboji jako takovému.

Americký státník

Benjamin Franklin (1706–1790) byl americký státník, spisovatel a přírodovědec. Je jedním z otců zakladatelů moderní americké demokracie, autorem prvního návrhu americké ústavy. Byl však rovněž duchem neobyčejně zvídavým a badatelsky orientovaným.

V roce 1753 popsal zařízení, které můžeme označit jako bleskosvod. O elektřině také vydal čtyřsvazkové odborné pojednání. Slavným se stal jeho pokus s drakem vypuštěným do bouřkového mraku.

Než se však propracoval ke skutečné konstrukci bleskosvodu, uběhlo ještě několik let. Franklin namířil kovový hrot do měkkého podbřišku bouře až v roce 1760. Jeho zařízení bylo pragmatičtěji orientované než meteorologický stroj Prokopa Diviše.

Franklin nechtěl harmonizovat vztahy mezi nebem a zemí, ale pouze bezpečně ovládnout bleskový výboj.

Spor o prvenství

Pravdou je, že bleskosvod Prokopa Diviše byl zkonstruován dříve než ten Franklinův. V anglofonním světě je však za vynálezce bleskosvodu považován Benjamin Franklin. My si můžeme ponechat v úctě našeho Prokopa Diviše.

Možná, že ve Franklinově případě posunula úspěšnost bleskosvodu jeho mimořádně jednoduchá konstrukce a jednoúčelové zaměření – bezpečné svedení bleskového výboje.

Divišův meteorologický stroj byl nákladnější, a to konstrukčně i finančně. Navíc, jeho autor usiloval o vizionářský, až kacířský cíl: odstranit napětí mezi nebem a zemí, zcela zamezit samotné tvorbě blesků. To už bylo na 18. století příliš, co říkáte?!