Lehčí o čtyři tuny, a tudíž i s menší spotřebou kerosinu. To dokážou letouny Airbus. Jak? Díky žralokům! Ze současné fauny jsou tyto paryby jednou z nejstarších skupin živočichů. Měli tak pořádně dlouhý čas na přivedení svého těla k dokonalosti. Vždyť žralok bílý dokáže plavat i 56 km/h!

Pokud bychom se zblízka podívali na žraločí kůži, uvidíme malé šupinky. Ty efektivně snižují odpor vody. A právě ty svou strukturou inspirují vědce k vývoji nátěru, který se přes speciální šablony nanáší na trup letounů.

Jako letoun ve vodě

Vyniká také svou teplotní odolností. Je to nutnost. Vždyť dopravní letadla brázdí vzduch ve výšce od dvou do 13,5 km. Teplota se tak může pohybovat od nuly až po – 60 °C! A proč se šablonovitý nátěr nezkusí i na lodě, když je inspirován mořskými tvory? Zkusí.

Výsledek je také dobrý. Tření se snižuje zhruba o 5 % a další výhody jsou nasnadě: snižuje se spotřeba paliva a loď se nemusí tak často natírat. Na vývoji se podílí i doktor Anthony Brennan z Floridské univerzity. Jeho cíl se netýká Airbusů, ale pouze lodí a ponorek.

Diamant evoluce

Za úkol má vyřešit problém zanášení povrchů plavidel různým materiálem – od řas až po odpadky. „Všiml jsem si, že žraloci jsou jediní mořští živočichové, kteří zůstávají vždy čistí,“ objasňuje. Kouzlo je právě v již zmíněných šupinkách.

Ty se opakují v pravidelném vzoru tvaru diamantu, který zabraňuje rozvoji různých bakterií. Kromě nátěru přes „žraločí“ šablony se tak začnou vyrábět i speciální povrchy s touto evolučně dokonalou strukturou. Využívají se například ve zdravotnictví.

Víte, že…

… struktura žraločí kůže se využívá i pro výrobu „superychlých“ plavek? Snižují totiž také odpor vody a výkony závodníků poté berou dech.