Domů     Drama tří vynálezců kyslíku: Jak svět poznal plyn, který dýcháme
Drama tří vynálezců kyslíku: Jak svět poznal plyn, který dýcháme

Věda někdy vypadá jako klidná řeka, ale když se rozproudí, vzniká drama hodné shakespearovské hry. Objev kyslíku, jednoho z nejzásadnějších prvků, přináší přesně takový příběh: tři muži, jeden plyn a spory o prvenství, které přetrvaly staletí.

Vynálezci Scheele, Priestley a Lavoisier, každý z nich hrál svou roli v tom, jak dnes chápeme kyslík, ale jen jeden z nich položil základy moderní chemie. A jak to profesionální rivalství dopadlo?

V laboratoři švédského chemika Carla Wilhelma Scheeleho (1742-1786) všechno začíná už kolem roku 1771–1772, když poprvé připraví plyn, který nazval „ohnivý vzduch“. Scheele izoluje to, co dnes vnímáme jako kyslík, ale má to jednu slabinu:

dlouho nepublikuje výsledky. Jeho poznámky zůstávají v šuplíku a teprve v roce 1777 vychází jeho práce knižně pod názvem Chemické pojednání o vzduchu a ohni. Děje se to dlouho poté, co jiní badatelé už svoje objevy představili světu.

Carl Wilhelm Scheele si poznatky dlouho nechává pro sebe. Foto: Neznámý malíř/Creative Commons/Public Domain
Carl Wilhelm Scheele si poznatky dlouho nechává pro sebe. Foto: Neznámý malíř/Creative Commons/Public Domain
reklama

Teorie flogistonu

Do hry ale vstupuje také Joseph Priestley (1733-1804), anglický duchovní a chemik, který nezávisle na Scheelem podobnou cestou roku 1774 objevuje plynný kyslík ohříváním oxidů rtuti.

Priestley je na rozdíl od něho dost aktivní a publikuje výsledky svého bádání jako první, navzdory tomu, že ještě přesně neví, co objevil a mylně to vysvětluje pomocí tehdy ještě populární teorie flogistonu.

Přesto právě on jako první popisuje vlastností plyn, díky kterému svíčka hoří jasněji a který zároveň podporuje veškerý život na Zemi.

Joseph Priestley zastává tehdy módní teorii o flogistonu. Foto: Ellen Sharples (1769–1849)//Creative Commons/Public Domain
Joseph Priestley zastává tehdy módní teorii o flogistonu. Foto: Ellen Sharples (1769–1849)//Creative Commons/Public Domain

Položí základy chemie

Mezitím do Paříže přichází francouzský chemik Antoine Lavoisier (1743-1794), který vezme Priestleyho výsledky, provede vlastní sérii experimentů a pochopí to podstatné: že se jedná o nový prvek, který je klíčový pro hoření a dýchání.

Lavoisier také plyn pojmenuje oxygen („tvořící kyselinu“) a právě on položí základy moderní chemie, když roku 1774 vyvrátí flogistonovou teorii a ukáže, na jakém principu spalování a oxidace skutečně fungují.

Antoine Lavoisier skončí na popravišti. Foto: Jacques-Louis David (1748–1825)/Creative Commons/Public Domain
Antoine Lavoisier skončí na popravišti. Foto: Jacques-Louis David (1748–1825)/Creative Commons/Public Domain

Umírá pod gilotinou

Otázka prvenství je zajímavá nejenom proto, kdo plyn objevil první, ale i proč se trvalo na tom, kdo má být považován za skutečného objevitele. Švéd Scheele izoloval kyslík jako první, ale publikoval sví zjištění pozdě.

Angličan Priestley byl první, kdo o něm napsal, ale svůj objev špatně popsal. A Francouz Lavoisier sice nebyl první v laboratorní práci, ale byl první, kdo pochopil, co kyslík skutečně je a jak tím změní celou chemii. A pokud jde o konec:

Lavoisierův život se odehrává v bouřlivých letech Francouzské revoluce. Navzdory svým zásluhám o vědu není ušetřen revolučního teroru a v roce 1794 ho popraví gilotinou.

Jeho smrt je tragickou připomínkou toho, že ani vědecký génius není imunní vůči politickým zvratům.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
zajímavosti
Margaux Hemingwayová drží rodinnou tradici
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1996 to byla třeba modelka, herečka a vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye. Margaux Hemingwayová (1954–1996), vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye (1899-1961), má v polovině sedmdesátých let našlápnuto k pozici […]
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Osm sňatků, sedm mužů: Manželské peripetie krásné Elizabeth Taylorové
Emocionální nezralost. Tak zhodnotí Liz po letech své první manželství s Nickym Hiltonem s tím, že hledala nezávislost a viděla ji v sňatku. „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra,“ usmívá se. Podaří se jí to napodruhé? Když je jí 20 let, anglickému herci Michaelu Wildingovi (1912–1979) je už […]
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz