Každý začátek nového roku je příležitostí k sebereflexi a touze po změně. Mnozí si na Silvestra dávají novoroční předsevzetí, třeba zhubnout, přestat kouřit, více cvičit nebo začít s novým koníčkem.
A přesto, že jejich úmysly bývají často upřímné, zůstává jen malá část těchto předsevzetí naplněná.
Psychologové se shodují na tom, že zmíněný fenomén není náhodný. Jaký je tedy důvod, že si často dávají předsevzetí, která nakonec neplní, a proč se opakovaně ocitáme na začátku ledna s pocitem selhání?
Prvním faktorem, proč si lidé dávají novoroční předsevzetí, je silný tlak okolí a společenské normy. Po vánočních svátcích a rozjímáních nad minulým rokem se objeví potřeba „opravit“ to, co se nám během roku nepovedlo.
Všude kolem nás vidíme obrázky dokonalých postav, šťastných rodin a „úspěšných lidí“, což nás podvědomě nutí cítit, že i my musíme prokázat změnu. „Nový rok symbolizuje novou šanci a většina lidí chce začít čistým štítem.
Dávají si předsevzetí, protože cítí, že by to tak mělo být. Tento tlak může být silný, ale je to spíše vnější motivace než vnitřní touha,“ říká současný americký psycholog John Norcross, expert na změny chování.

Realita: nízká vůle a neefektivní strategie
Druhým důvodem, proč předsevzetí často selhávají, je nesprávný přístup k jejich plnění.
Psychologové varují, že příliš radikální změny v našich životech, zejména v prvních dnech Nového roku, mohou být nejen nepřirozené, ale i příliš těžké na to, abychom je vydrželi.
Drastické změny, jako je okamžité přestání kouření nebo drastické diety, vyžadují silnou vůli. „Vůle je jako sval – čím více ji používáme, tím rychleji se vyčerpá.
Dáváme si příliš ambiciózní cíle, místo abychom se soustředili na malé, udržitelné kroky,“ upozorňuje současný americký psycholog Roy Baumeister. Tento problém často zhorší špatná strategie.
Lidé si dávají v první řadě předsevzetí, která jsou příliš vágní, jako například „chci být zdravější“, místo konkrétnějších a měřitelných cílů, jako je „budu cvičit třikrát týdně“. Když tyto nejasné cíle nenaplní, zažívají pocity frustrace, což může vést k tomu, že všechno vzdají.

Leden, měsíc změn? Ne vždy
Nakonec je tu faktor, proč leden jako ideální čas na změnu není tak vhodný, jak se na první pohled zdá. Zima, tma a chlad mohou způsobovat pokles nálady a energie, a to komplikuje nové začátky.
„Základním problémem je, že lidé dělají zásadní změny v období, kdy jsou jejich biologické a psychologické rezervy na minimu.
Když se nám nechce zvednout z postele, je těžké se motivovat k cvičení nebo zdravé stravě,“ říká americká psycholožka Kelly McGonigalová.
Jeden z nejlepších přístupů k novoročním předsevzetím je tedy nezaměřovat se na radikální změny, ale na malé, postupné kroky, které lze snadněji začlenit do každodenního života.
Pokud cílíte na malé úpravy místo velkých revolucí, máte mnohem větší šanci na dlouhodobý úspěch. Místo abyste měli nerealistická očekávání, stanovte si konkrétní, dosažitelné kroky. Jak říká Norcross:
„Velké změny se rodí z malých, ale postupných kroků.“