Biskup pasovské diecéze Reginhar (?–838) zrakem bloudí po zahraniční návštěvě. Píše se rok 831 a kníže Mojmír se i se svou výpravou nechává pokřtít. Není to zřejmě akt náboženské horlivosti, jako diplomatické strategie.

Být pohanem, kterému za humny žijí vojensky silnější křesťané, zkrátka není dvakrát výhodné…

Kdo je prvním známým moravským vládcem? Mojmír (orientačně 795– 846). Muž, od něhož se odráží i učebnice dějepisu, zakladatel dynastie Mojmírovců. Ale kým vlastně je? Tak, jako mnohokrát při zkoumání jeho života, musíme pokrčit neznale rameny.

Někteří historici se domnívají, že může patřit do rodové linie kupce Sáma, podle dalších může jít dokonce o potomka asimilovaných perských vojáků! Na první pohled šílená teorie má ale svá opodstatnění.

Ti se totiž ve Střední Evropě vyskytují, a srovnání perské a velkomoravské módy jeví až nápadnou podobnost. Nevíme, kdy a kde se narodil, nevíme dokonce ani to, kdy umírá. O 15 let později přesto zařinčí zbraně a zem bude pít krev.

Boj Mojmírova vojska s východofranským králem Ludvíkem II. (asi 805–876) je tou poslední chvílí, kdy máme o moravském vládci zmínku. Zřejmě zemře v boji.

Tři pruty pro dva syny

Nejvýznamnější z panovníků Velkomoravské říše, vnuk Mojmíra Svatopluk (?–894), podává svým třem synům tři spletené vrbové pruty, aby se je pokusili zlomit. Po marných pokusech je rozplétá. Konečně to jde.

„Synové, budete-li jako osamocené pruty, zůstanete slabí. Soupeřením snadno podlehnete nepříteli,“ poučí je. Bohužel, dnešní historici mají za to, že i když v některých pramenech najdeme zmíněného záhadného Predslava, synové byli jen dva:

Mojmír II. (?–906) a Svatopluk II. (asi 884–906). Mojmír II. se postaví do čela celé Velkomoravské říše. Do kdy? Po roce 906 o něm už není ani větička. Historici jsou tak ve shodě, že právě tohoto roku umírá. Není se co divit.

Toho roku totiž smetou Velkou Moravu – zjevně i s jejími představiteli – Maďaři.