Kořeny kávy najdeme v Etiopii. Nejdříve se žvýká, pražení přijde na pořad dne později. O kávovníku se dočteme již v dobách před naším letopočtem, ovšem o pražené kávě až přibližně v 9. století. 14. století zavane kávu do Arábie, která z ní udělá nedílnou součást dne.

Její povzbuzující účinky se stanou tak populárními, že je ve světě na počátku 16. století řazena takřka na roveň alkoholu! Bude proto zakázána a zásoby zničeny. Káva ale přežije. O století později ji už vítá Itálie, Anglie, Německo, Portugalsko a Francie.

A je po kávovnících

Pouhé století a půl vzad se káva pěstuje na Arabském poloostrově. Jde v podstatě o monopol – do chvíle, než Holanďané propašují kávová zrna z Jemenu. Na pěstitelském výsluní poté stojí britská káva z Cejlonu. Že je tento ostrov přeci proslavený čajem?

Za to ironicky poděkujme houbě Hemileia vastatrix, která zlikviduje většinu tamních plantáží. Britové se poté raději dají na pěstování čajovníku nenápadně dovezeného z Číny. Naposledy tato houba snížila roku 2012 produkci kávy Střední Ameriky o 16 %.

Vzpomínka na království

Pokud se vydáte do Etiopie, najdete tam okres Keffa se správním centrem ve městě Bonga. Jde o velice úrodný kraj. A Bonga je bývalým hlavním městem království Kaffa existujícího v letech 1390 až 1897. Kávovníky tu uvidíte růst úplně volně…

Skoro jako třešeň…

Vraťme se na chvíli do lavic první třídy, konkrétně do hodin prvouky. O tom, kam zařadit rajče, se můžeme dlouze dohadovat, u kávy je ale celkem jasno: Jde to ovoce. Když se sklízí, připomíná tvrdou třešeň. I barvou.

Důležitá jsou dvě zelená kávová zrna uvnitř. Málokdo také ví, že kávovník může být jak keřík, tak strom. Pokud se usmíváte nad šálkem kávy a obdivujete její jemnost, jde zřejmě o kávovník z vyšších nadmořských výšek.

A naopak, ty pěstované níže mají vyšší obsah kofeinu. Co tedy rozhoduje o chuti? Lokace, odrůda, ale hlavně sklizeň a správné pražení – a následně skladování.

Robusta, to je drsňačka

Pokud jste běžný „kávař“, pijete obvykle profesionálně namíchanou směs z různých druhů kávovníku. Dominuje kávovník arabský čili arabika, který má na trhu 60 % podíl a kávovník statný neboli robusta s přibližně 40 %.

Okrajově můžete narazit také na kávovník liberijský a kávovník šari neboli excelsu. Robusta je tmavší než arabika, má menší zrnka a její chuť je méně vytříbená, dá se říci zemitější. Na druhou stranu lépe vzdoruje škůdcům a je odolnější.

Její zpracování je jednodušší a tak má i nižší cenu. A hlavně: Obsahuje takřka dvakrát více kofeinu, konkrétně 2 až 2,6 %!

Hlavně pozor na genetiku!  

Je coby povzbuzovač zdravější černý čaj, nebo káva? Bavíme-li se o pití maximálně čtyř šálků denně, vyhrává káva.

V jejím 250 ml šálku na vás kromě zhruba 90 mg kofeinu čeká 11 % doporučené denní dávky riboflavinu neboli vitaminu B2, 6 % denní nálože vitaminu B5 čili kyseliny pantotenové, ale i draslík, mangan, hořčík a další užitečné látky včetně kyseliny listové.

A když se to s kávou nepřehání, sníží díky antioxidantům pravděpodobnost výskytu srdečně-cévních chorob i některých typů rakoviny. Ale:

Rizikovou skupinou se při pití většího množství kávy mohou stát ti, kteří mají v těle konkrétní mutaci genu CYP1A2 označovanou jako 1F. Kofein metabolizují pomalu a riziko infarkt myokardu se u nich působením vyšších dávek zvyšuje o 36 %.