Římský císař Karel V. zavedl v roce 1532 trest lámání v kole na území Svaté říše římské národa německého a zanedlouho se jeho názorné ukázky dočkají i Češi. Je zimní den, kalendář ukazuje 17. února 1571.

K exekuci ve Velké Bítěši právě připravují Martina Roháče (†1571), nejslavnějšího českého vraha, který během pouhých tří let pošle na onen svět celkem 59 lidí.

Bojoval s Turky za císaře Maxmiliána II. Habsburského (1527–1576) a nic jiného než vraždění už nezná.

Zabíjí od svého propuštění z armády v roce 1568. Nejodpornějších zločinů se dopouští se svými kumpány v Čechách, když třem těhotným ženám vyříznou děti z těla a jejich vnitřnosti si uvaří a snědí. Jenomže má smůlu.

Četníci dopadnou jednoho z členů jeho bandy, Mikuláše Miču z Předklášteří, a ten začne „zpívat“. Roháčovi slouží ke cti, že se ke všem zločinům přizná. Lidé teď dychtivě sledují podívanou na pranýři.

Císař prokáže shovívavost

Roháčovi kat nejdříve článek za článkem usekává prsty. Potom ho krvácejícího odvede na popraviště, kde mu s pomocníky vytrhává kleštěmi maso z boků a hrudi. Martin se bolestně šklebí. Předsevzetí hrát si na hrdinu je to tam.

Rány mu hned opalují žhavým železem, aby nevykrvácel dříve, než dojde na poslední a nejatraktivnější dějství. Všechny přítomné čeká ještě třešnička na dortu v hrůzném divadle, lámání kolem.

Historikové se domnívají, že ho lámali odspodu, protože podle svědectví ještě žil, když mu vplétali rozdrcené údy do kola. Milosrdné zlomení vazu mu kati zřejmě nedopřáli.

Mnohem lépe nakonec dopadnou čeští páni, odsouzení 21. června 1621 za účast ve stavovském povstání. Sice si také mají vychutnat lámání v kole, ale císař Ferdinand II. Habsburský (1578–1637) tentokrát prokáže velkou shovívavost. Trest všem zmírní. Setnutí nebo oběšení patří k mnohem milosrdnějším způsobům smrti.

Konec reformátora

Trest lámání kolem přetrvá dlouho, v Evropě se vyskytuje ještě v průběhu 18. století. Slavnou událostí se stává poprava hraběte Johanna Fridricha Strunseeho (1737‒1772), osobního lékaře dánského krále Kristiána VII. (1749‒1808).

Johann postupně získává obrovský vliv a snaží se prosadit různé reformy. Stává se milencem královny. Jeho moc je ale spoustě lidí trnem v oku a nakonec je obviněn ze spiknutí proti králi, 28. dubna 1772 sťat, rozčtvrcen a vpleten do kola.

Exekuce probíhají ještě v Prusku v 1. polovině 19. století.

Za poslední popsaný trest v kole se dlouho považovala poprava Rudolfa Kühnapfela (1814‒1841) provedená 7. července 1841 v pruském Frauenburgu za vraždu warmijského biskupa, ovšem ukazuje se, že ještě o měsíc později byla stejným způsobem za vraždu potrestána jistá žena jménem Heida.