Jsou tu mnohem déle než lidstvo, lépe organizovaní a odolnější. Je pravděpodobné, že přežijí i naši civilizaci. Řeč je o mravencích – společenství, které lze bez nadsázky nazvat superorganismem, jehož propojené kolonie mohou sahat až tisíce kilometrů daleko.

Přestože je potkáváme na každém kroku, jejich život je pro nás stále plný tajemství. Přečtěte si o tom, co mravenci vědí o zemědělství, jak se domlouvají a proč je hmotnost všech mravenců na Zemi stejná jako hmotnost všech lidí.

Mravenci: Geniální superorganismus

Představte si, že je období střední jury, asi před 168 miliony let. V oceánech se prohánějí dravci, na Moravě by na vás zaútočil pětimetrový krokodýlovitý plaz a na Zemi lze narazit na první savce. A už tehdy, podle všeho, žijí na Zemi mravenci.

Měli tak neuvěřitelně dlouhou dobu na to, aby se dokonale vyvinuli. Výsledkem je společenství, které si podmanilo svět. Dnes je najdeme téměř všude, a to v obrovském množství druhů.

V současnosti jich známe více než 14 000. Na Zemi žije zhruba 7,7 miliardy lidí, ale hmotnost všech mravenců je přibližně stejná jako hmotnost všech lidí!

V průměru váží jeden mravenec 5 miligramů, což znamená, že do jednoho sedmdesátikilogramového člověka by se jich vešlo asi 140 milionů.

Kastovní systém a smutný osud samců

Mravenci uznávají striktní kastovní systém, v jehož čele stojí královna. Ta může žít přes 20 let a za tu dobu snést až 150 milionů vajíček. K tomu ale potřebuje samečka, s nímž se setká jen jednou během velkolepého svatebního letu.

Po oplodnění královně upadnou křídla (případně si je odkouše) a samec umírá. Královna si sperma uloží do takzvané spermatéky, což jí vystačí na celý život. Královnu po svatebním letu čeká nejtěžší úkol, a to najít vhodné místo a založit nové mraveniště.

Těžký úkol dokončí jen zlomek královen, většina z nich při tom uhyne nebo padne za oběť predátorům. Královna musí odhadnout, jaké mravence potřebuje. Z neoplodněných vajíček se rodí samci, z oplodněných samice.

Když mraveniště prosperuje, královna přestane vylučovat sekret, který brání vzniku nových královen. To odstartuje nové rojení, při němž se její „královské dcerky“ vydají založit vlastní kolonie.

Odborníci na zemědělství a chov zvířat

Mravenčí dělnice se liší velikostí i zaměřením. Například dělnice amerického rodu Atta mají až 300násobné rozdíly v hmotnosti. Každá z nich má své specializované zaměření v rámci zajištění potravy. Některé připravují substrát z listů, na kterém pěstují houby.

Jiné se starají o to, aby byly „záhonky“ řádně ošetřeny a pohnojeny. V záhybech na hrudi si dokonce chovají speciální bakterie, které fungují jako antibiotika. Jde o rozsáhlé zemědělství, které dokáže uživit jedinou kolonii s až 10 miliony mravenců.

Mravenci jsou také perfektní chovatelé. Je známo, že „dojí“ mšice pro sladkou medovici. Kromě toho si hýčkají i housenky některých motýlů, které na den vynášejí ven na slunce a v noci je odnášejí do bezpečí mraveniště. A housenky? Odvděčí se jim sladkým sekretem, který vylučují.

Mravenci jsou jedinečnými tvory, kteří díky své organizaci, komunikaci a adaptaci patří k nejúspěšnějším společenstvům na Zemi.

Od zemědělství přes chov zvířat až po komunikaci pomocí feromonů, jejich život nám stále nabízí fascinující pohled na přírodní svět, který je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Je pravděpodobné, že nám toho o přežití ještě hodně ukáží.