Slavný popravčí zkoušel novinku zvanou gilotina na prasatech

Sekeru Charles Henri Sanson nechá doma. Popravčí novinka, která má zkrátit utrpení odsouzenců, má dnes, 25. dubna 1793 premiéru. Gilotina oddělí hlavu od těla loupežného vraha Nicolase Jacquese Pelletiena.

Už ve svých 15 letech pomáhá Francouz Charles Henri Sanson (1739‒1806) strýci Robertovi, když 28. března 1757 asistuje během popravy Roberta Francoise Damiense odsouzeného za neúspěšný atentát na krále Ludvíka XV. (1710‒1774).

Na programu je popálení ruky sírou, poté trhání masa žhavými kleštěmi. Do ran mu lijí koktejl ze žhavého vosku, oleje, smůly a olova. Pak následuje čtvrcení koňmi. Zvířatům se ale nevede končetiny oddělit a dav protestuje.

Charles Henri Sanson dostal příležitost vyzkoušet žhavou novinku v popravčí technice. FOTO: Eustache Lorsay (1822–1871)/Creative Commons/Public Domain

Humánní poprava

reklama

Sanson žádá, aby mohl zmírnit odsouzencovo utrpení. Nařízne mu šlachy a zajistí si tak respekt. V rodině Sansonových se řemeslo dědí už několik generací. V roce 1778 přebere Charles Henri po svém otci místo vrchního pařížského kata.

Šlechtice stíná mečem, u nižších tříd používá sekeru nebo provaz. Joseph Ignace Guillotin (1738‒1814) roku 1789 představí Národnímu konventu nové popravčí zařízení.

„Poprava s jeho pomocí bude prováděna humánním způsobem,“ říká a tento názor sdílí i Sanson, který novinku vyzkouší na mrtvolách a prasatech. Úspěšně ji pak používá ve své praxi. Šlechtice stíná mečem, u nižších tříd používá sekeru nebo provaz.

Slavný kat popravil také Maximiliena Robespierra. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Publc Domain

Ukazuje královu hlavu

. Joseph Ignace Guillotin (1738‒1814) roku 1789 představí Národnímu konventu nové popravčí zařízení. „Poprava s jeho pomocí bude prováděna humánním způsobem,“ říká a tento názor sdílí i Sanson, který novinku vyzkouší na mrtvolách a prasatech.

Úspěšně ji pak používá ve své praxi. Píše se 21. ledna 1793, den, který si bude pamatovat po zbytek života. Musí setnout krále Ludvíka XVI. (1754‒1793), kterého konvent označil za velezrádce.

„Někdo chce krále unést do bezpečí,“ šušká se v Paříži den před plánovanou exekucí. Sanson únoscům bránit nechce. Jenže poprava probíhá podle plánu, žádný narušitel se neobjeví.

Poté co gilotina sjede dolů a oddělí královskou hlavu, vezme ji kat za vlasy a ukáže přihlížejícímu davu. Celkově Charles Henri ukončí život asi 3000 lidí, ze slavných jmen kromě krále například i Georgese Dantona nebo Maximiliena Robespierra.