Domů     Dynamit: Vynález, který změnil průmysl i osud světa
Dynamit: Vynález, který změnil průmysl i osud světa

Když švédský vynálezce a podnikatel Alfred Nobel naplno rozjel průmyslovou výrobu dynamitu, přispělo to ke konci obrovské dřiny v mnoha průmyslových oborech. Samotnému Nobelovi pak tento vynález přinesl pohádkové bohatství.

Dynamit se stal symbolom síly a transformácie, ktorá ovplyvnila výstavbu aj vojenské konflikty.

Od Nobelova výbušného prachu k dynamitu

Před vynálezem dynamitu bylo odstraňování hornin a provádění rozsáhlých demolic nesmírně náročnou a nebezpečnou prací. Používaly se nestabilní výbušniny, jako byl střelný prach, které byly obtížně ovladatelné a často vedly k nehodám. To vše se změnilo s příchodem Alfreda Nobela a jeho revolučního vynálezu.

Geniální Alfred Nobel si svůj vynález nechal patentovat v roce 1867.
Geniální Alfred Nobel si svůj vynález nechal patentovat v roce 1867.
reklama

Geniální Alfred Nobel (1833–1896) si svůj vynález nechal patentovat v roce 1867 a vzápětí nato rozběhl výrobu. Nobel, syn inženýra a vynálezce, se již od mládí zabýval studiem výbušnin. Jeho velkým průlomem bylo zkrocení vysoce nestabilního nitroglycerinu.

Nobel objevil, že nitroglycerin lze stabilizovat jeho smícháním s křemelinou (diatomovou zeminou), čímž vznikla pastovitá, bezpečná a snadno manipulovatelná látka.

Svou směs balil do podlouhlých válečků, které šlo snadno vkládat do otvorů, vyvrtaných například ve skále.

Nejprve je prodával pod názvem Nobelův výbušný prach, ale pak jméno změnil na dynamit, odvozeninu z řeckého slova dýnamis, což znamená síla nebo pevnost.

Toto jméno dokonale vystihovalo podstatu nového materiálu, který dokázal s nevídanou účinností rozrušovat i ty nejtvrdší materiály.

Překotný rozvoj průmyslu a stín války

Právě díky Nobelovi nastal překotný rozvoj celé řady oborů, například těžařství. Těžba uhlí, železné rudy a dalších nerostů se stala mnohem efektivnější a bezpečnější.

Dynamit umožnil rychlejší a rozsáhlejší hloubení šachet a tunelů, což vedlo k masivní expanzi těžebního průmyslu po celém světě.

Ve velkém se rozjela i výstavba železnic, neboť ražení tunelů skrze hory nebo naopak odstraňování skalisek pro nové trasy bylo s dynamitem mnohem jednodušší a rychlejší.

Velké inženýrské projekty, jako je například Panama Canal nebo transkontinentální železnice, by bez dynamitu byly nepředstavitelné nebo by trvaly o mnoho desetiletí déle.

Tento převratný vynález ale bohužel záhy začala využívat i armáda. Dynamit, ačkoliv byl navržen pro civilní účely, se stal mocnou zbraní. Jeho použití ve vojenských konfliktech přineslo novou úroveň destrukce.

Vojenské inženýrství rychle adoptovalo dynamit pro demoliční práce, stavbu zákopů a ničení opevnění. Vylepšené verze výbušnin se staly součástí granátů a min, což mělo devastující dopad na bojiště.

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Uděluje se v oborech – fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír. Foto: I.TVR / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Uděluje se v oborech – fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír. Foto: I.TVR / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Nobelova cena míru: Odkaz vynálezce dynamitu

Za španělsko-americké války na sklonku 19. století byla dokonce nasazena dynamitová děla, která vypouštěla projektily plněné dynamitem na velké vzdálenosti. Kdo ví, jak by se Nobel tvářil na využití svého vynálezu pro válečné účely.

Je známo, že Alfred Nobel byl pacifista a litoval destruktivního potenciálu svých vynálezů. Ironií osudu je, že vynálezce dynamitu, nástroje tak často spojovaného s ničením, se snažil o mír.

Jedno je ale přece jen jisté. Když před svou smrtí sepsal poslední vůli, většinu svého obrovského majetku, získaného právě z prodeje dynamitu a dalších vynálezů, věnoval na založení Nobelových cen.

Jedna z nich se hned od roku 1901 udílela těm, kdo se v uplynulém roce nejvíce zasloužili o mír. Založení Nobelovy ceny míru, stejně jako cen za fyziku, chemii, medicínu a literaturu, bylo jeho snahou o zanechání pozitivního odkazu.

Tato cena je dodnes považována za jedno z nejprestižnějších ocenění na světě a symbolizuje snahu o globální mír a pokrok.

Paradoxně, nástroj, který přinesl Nobelovi bohatství a který měl potenciál k obrovské destrukci, se stal základem pro celosvětovou podporu vědy, literatury a míru.

Dynamit, vynález Alfreda Nobela, představuje paradox. Na jedné straně výrazně posunul průmyslový rozvoj a stavebnictví, na straně druhé přinesl i ničivý potenciál do válečných konfliktů.

Nobelovo dědictví v podobě Nobelových cen, zejména Ceny míru, je však jasným důkazem jeho touhy po pozitivním přínosu pro lidstvo a snahy zmírnit negativní dopady jeho vlastního vynálezu.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz