Bývalá nemocnice Beelitz-Heilstätten, nedaleko Berlína, je místem opředeným krvavou a pohnutou historií.
Od jejího vzniku v roce 1898 jako sanatoria pro tuberkulózní pacienty, přes vojenskou nemocnici za světových válek, kde se léčil i Adolf Hitler, až po sovětskou správu a sérii brutálních vražd, se zde nahromadila tíživá atmosféra.
Dnes sem proudí odvážlivci, kteří hledají adrenalin, ale často narazí na něco víc než jen na zchátralé zdi. Duch zavražděné matky s dítětem v náručí údajně stále bloudí chodbami a záhadné hlasy varují před vstupem.
Co se skrývá za tichými zdmi Beelitz-Heilstätten a proč se zde dodnes objevují nevysvětlitelné jevy?
Než se vydáte do bývalé nemocnice Beelitz-Heilstätten, pořádně si rozmyslete, zda o takovou výpravu vůbec stojíte. V žádném případě to nebude pohodový výlet, na který budete v následujících letech vzpomínat s nostalgií v hlase a slzou dojetí v oku.
Jedná se o místo děsivé, opředené velmi krvavou a pohnutou historií. A protože tam podle všeho pořád straší, raději zůstaňte doma a v klidu si přečtěte následující řádky.
Čistý vzduch a klid na lůžku
Beelitz-Heilstätten, která vznikla roku 1898 nedaleko Berlína, bývala svého času asi největší evropskou nemocnicí. Neustále se totiž rozrůstala, a tak pro svůj provoz potřebovala vlastní železniční stanici a elektrárnu.
V dobách své největší slávy měl nemocniční komplex asi 60 budov, které byly vybaveny podle nejnovějších trendů své doby.

Původně areál Beelitz-Heilstätten sloužil k léčbě pacientů s tuberkulózou. Tito lidé se špatnou zdravotní prognózou potřebovali dostatek čistého vzduchu a také klid na lůžku v tichém prostředí. Z toho důvodu měla nemocnice rovnou několik oddělení.
K některým budovám náležela i veranda, kam se pacienti chodili nadýchat čerstvého vzduchu. Architektura areálu byla navržena tak, aby podporovala uzdravení, s velkými okny pro přístup denního světla a rozlehlými parky pro relaxaci.
Zvrácené pokusy na lidech
Špičkově vybavené zařízení bylo na začátku I. světové války přeměněno na vojenskou nemocnici pro císařskou německou armádu. Léčil se zde i Adolf Hitler (1889–1945) z těžkého zranění hlavy.
Někteří lidé jsou tak dodnes přesvědčeni, že právě od té doby se k Beelitzu váže řada podivných událostí. Je ale možné, že Hitlerova záchrana probudila k životu nějaké temné záhadné síly? Posuďte sami.
Už během druhé světové války nemocnice nesloužila jen ku prospěchu lidstva, jak si kdysi její zakladatelé přáli. Nacisté tu měli provádět pokusy na lidech za jediným účelem – chtěli dosáhnout toho, aby zde byl vyvinut jakýsi supervoják.
Povídá se, že je na konci 2. světové války zastavily až spojenecké bomby, které zasáhly budovy, kde tento podivný výzkum probíhal. Tyto hrůzné experimenty zanechaly na místě nesmazatelnou stopu, která se projevuje v dodnes vnímané negativní energii.
Krvavé řádění bestie z Beelitzu Ačkoli po válce nemocnici převzal do své správy Sovětský svaz, zrůdné pokusy zde měly pokračovat dál. Po pádu komunismu tu měl být konečně klid, jenže to se nestalo.
V roce 1989 začal v okolních lesích řádit vrah, kterému se přezdívalo bestie z Beelitzu. Jmenoval se Wolfgang Schmidt a během dvou let zavraždil šest lidí včetně vraždy mladé matky a jejího tříletého syna. A jako by toho nebylo málo, v opuštěné nemocnici dodnes straší.

Údajně se zde objevuje duch oné zavražděné matky, která s malým synkem v náručí bloudí v okolí Beelitzu a prosí o pomoc. A to ještě není zdaleka všechno. Roku 2008, to již byla nemocnice uzavřena, zde jeden fotograf zavraždil svoji modelku.
Tvrdil poté, že ji zabít nechtěl, ale působila na něj nějaká hrozná síla. Tato série tragických událostí jen posiluje pověst Beelitz-Heilstätten jako jednoho z nejstrašidelnějších míst na světě.
Každý krok v tomto areálu je jako vstoupení do živé noční můry, kde se minulost neúprosně prolíná s přítomností.
Varování záhadných hlasů
Opuštěný nemocniční komplex dnes navštěvují senzacechtiví turisté i místní mladí lidé, kteří tu zkoušejí svoji odvahu.
Někteří z těchto návštěvníků hovoří o neznámé síle, která se je snažila zahnat pryč, nebo o záhadných hlasech, které je před vstupem varovaly. Je snad v Beelitzu stále ukryto něco zlého?
Tyto svědectví jen prohlubují tajemno a zanechávají v návštěvnících pocit úzkosti a nejistoty. Mnozí z nich popisují pocit, jako by je někdo sledoval, nebo náhlé změny teploty a nevysvětlitelné zvuky, které se ozývají z hloubi opuštěných chodeb.
Pro milovníky paranormálních jevů je Beelitz-Heilstätten skutečným rájem, kde se setkávají se svými největšími obavami a kde se hranice mezi realitou a nadpřirozenem stírá.
Každý, kdo se sem vydá, by měl být připraven na to, že se mu naskytne pohled do temné a znepokojivé minulosti, která odmítá být zapomenuta.
Beelitz-Heilstätten zůstává mrazivou připomínkou lidských krutostí a tragédií. Příběhy o zvrácených pokusech, sériovém vrahovi a záhadných úmrtích se zde proplétají s legendami o strašidelných jevech.
Místo, které mělo sloužit k uzdravení, se stalo dějištěm hrůzy a dodnes vyzařuje temnou energii, která nenechá nikoho klidným.