„Kniha je živý tvor,“ říká starý knihař a jemně přejíždí rukou po hřbetu vázané bichle. Ještě v 18. století by měl naprostou pravdu. Každá kniha je tehdy jedinečný originál, vzniká pomalu a s pečlivostí – list po listu, steh po stehu.

Knižní blok a desky se vyrábějí společně, vše drží pohromadě jako celek. Až potom přichází na řadu potahování desek a zdobení vazby. Ale s příchodem průmyslové revoluce se vše mění. Stoupající poptávka a rostoucí náklady nutí řemeslníky změnit přístup.

Starý způsob už nestačí. Blok knihy a desky se začínají vyrábět zvlášť – a až poté se spojují. Rodí se nová éra – průmyslová vazba knih. V roce 1825 přichází revoluce i v materiálu. Z Anglie dorazí nový potahový materiál – knihařské plátno.

Je pevné, praktické a hlavně – levnější než kůže nebo papír. Stává se rychle běžnou součástí každé knihy. Tady nejde jen o úsporu, Plátno se navíc snadno zpracovává. A vydrží víc.

Jak vypadá knihařská dílna v polovině 19. století?

Ruční práce pomalu ustupuje strojům. Roku 1832 vzniká první razicí lis ve Francii. O pět let později mechanik G. Massiguet sestrojuje první řezačku papíru.

O něco později, v roce 1849, přichází Američan Eduard Smith s novinkou, která šetří hodiny práce – stroj na skládání tiskových archů. V roce 1871 přichází David Mc. Connel Smyth s patentem na šicí stroj na nitě, který konečně zvládne sešít knihu rychle a pevně.

A do výroby vstupují i pákové nůžky na lepenku, poprvé vyrobené v roce 1888 v Lipsku. Všechna data a jména mají jediné společné poselství – kniha přestává být řemeslným výrobkem a stává se výrobkem průmyslovým.

Výroba se zrychluje, cena snižuje, knihy se dostávají k více lidem. Ale s tím přichází i daň – omezení ruční výzdoby. Nádherné ručně zdobené vazby s reliéfní ražbou a zlatou ořízkou mizí ze scény. Vítězí jednoduchost a účelnost.

Umění pořád žije

A přesto… Ne všechno mizí. „Ruční vazba nikdy nezanikne,“ říkají hrdě ruční knihaři a dodávají:.„Dnes je to spíš umění než výroba. Ale pořád žije.“ Pořád se dělají knihy s koženými hřbety, ručně vázané a ozdobené netradičními motivy.

Každá z nich je originál – jako kdysi. A tak zatímco většina knih vzniká v ruchu velkých hal na strojích, ruční knihařství jede dál i v 21. století.