Lidstvo, přes veškerý svůj technologický pokrok, stále balancuje na tenké hraně sebezničení.

Jaderné zbraně představují nejtemnější odraz naší neschopnosti dospět a hrozba globálního konfliktu, byť krajně nepravděpodobná, zůstává hrozivou připomínkou naší křehkosti. Jak blízko jsme jaderné katastrofě a co symbolizují Hodiny posledního soudu?

Přečtěte si, proč je tato hrozba stále aktuální, i když její realizace je minimální.

Je to asi nejstrašnější vizitka lidstva a jeho neschopnosti posunout se ve svém vývoji a vyspělosti dál. Řeč je samozřejmě o jaderných zbraních a hrozbě, která z nich vyplývá.

Hrozbě, která bohužel ani po mnoha krizích a při vědomí, jak ničivý dopad mohou mít, není zažehnána. To ostatně potvrzuje i koncept známý jako Hodiny posledního soudu.

Jde o symbolické hodiny aktualizované redakcí Bulletinu amerických jaderných vědců, které už od roku 1947 reprezentují odpočet k možné globální katastrofě, a tedy jsou jakýmsi symbolem blízkosti nebezpečí jaderné války (byť nově symbolizují i další hrozby včetně klimatické změny nebo vývoje v oblasti biologie a technologií).

A jak to teď s hodinami je? Zatímco počátkem 90. let ukazovaly 17 minut do půlnoci (globální katastrofy), v současnosti je to především kvůli válce na Ukrajině pouhých 90 sekund do půlnoci.

Fatální pro lidstvo

Právě obnovení konfliktu mezi západem a Ruskem zásadním způsobem posílilo obavy z možné jaderné eskalace a vrátilo do popředí úvahy o tom, co by vlastně jaderná válka pro naši planetu znamenala.

Nedávno prošly americkými médii odtajněné dokumenty vlády USA, které naznačují, jak by to celé vlastně mohlo vypadat. Americká administrativa počítá s tím, že v první řadě by došlo ke zničení řady velkých měst.

Jejich obyvatelé by nejprve spatřili záblesk světla, po kterém by se v místě dopadu vytvořila ohnivá koule neuvěřitelné teploty. Ta by se v okamžiku rozrostla do několika kilometrů a vypařila vše, co by jí stálo v cestě.

Pokud by své jaderné zbraně vypustily obě strany konfliktu, bylo by to pro planetu fatální. Materiál vyvržený do ovzduší by způsobil desetiletou jadernou zimu, a tím i obrovské problémy všem živočišným druhům včetně člověka.

Krajně nepravděpodobné

Ani v tomto případě však nejsou přehnané obavy na místě. Navzdory tomu, že jaderné zbraně jsou skutečně děsivým výtvorem s potenciálem udělat z planety neobyvatelnou pustinu, jejich použití ve větším měřítku je extrémně nepravděpodobné.

Země disponující jaderným arzenálem, a to i včetně Ruska, disponují řadou pojistek, které odpálení komplikují a zabezpečují.

Jaderné zbraně jsou navíc více než čímkoliv jiným hlavně ukázkou síly, a pokud občas slýcháme slova o jejich použití, jde především o zastrašovací strategii. Ostatně ani v těch největších krizích studené války se nikdo neodhodlaly k jejich použití.

Existují navíc náznaky, že až skončí současná ukrajinská krize, mohla by přijít vlna usmíření a jaderného odzbrojování.

V současnosti je na světě téměř 14 tisíc jaderných zbraní, které vlastní USA, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea.

Jaderná válka zůstává mementem, připomínkou, kam až může zajít lidská destrukce. I přes alarmující nastavení Hodin posledního soudu a přítomnost jaderných zbraní v rukou mnoha států, je masové použití těchto zbraní stále považováno za krajně nepravděpodobné.

Princip vzájemně zajištěného zničení (MAD) a složité bezpečnostní mechanismy brání impulzivním rozhodnutím. Lidstvo se sice neustále pohybuje po hraně, ale snaha o diplomacii a odzbrojení je stále silnou protiváhou hrozbě.