Domů     Když řádí bouřka: Fascinující síla přírody a její tajemné jevy
Když řádí bouřka: Fascinující síla přírody a její tajemné jevy
17.6.2025

Bouřky odjakživa budily v lidech úžas i hluboký respekt. Představte si sílu, která dokáže spálit orgány za zlomek vteřiny, a přesto je opředena tajemnými jevy, jež dodnes fascinují vědce.

Ponořte se do světa blesků, kulových blesků a Eliášových ohňů, a zjistěte, jak se dávné obavy proměňovaly v moderní poznání tohoto dechberoucího fenoménu.

Fenomén

Blesk spálí orgány za zlomek vteřiny

Bouřky v lidech vždy vyvolávaly úžas i nesmírný strach. Fotografie, zachycující masivní bouřku nad australskou Canberrou, jasně ukazuje, jakou sílu ve skutečnosti má.

reklama

Blesk každý rok zabije desítky lidí a další stovky zraní. Bouřku navíc mohou doprovázet různé tajemné jevy.

V dávné historii byla bouřka považována za projev bohů nebo mocných duchů. Například jihoameričtí Inkové těmto nadzemským bytostem neváhali obětovat své děti.

Nechali je na speciálně připravených plošinách, a když do nich udeřil blesk, bylo to považováno za dobré znamení.

V našich končinách se bouřek lidé obávali a snažili se před nimi chránit pomocí modliteb k Panně Marii nebo ke svatému Florianovi, což byl patron hasičů. Svá obydlí si zaopatřovali svěcenou vodou, svatými obrázky nebo speciálními bylinami.

Ochrana to byla chatrná, ale posloužila pro lepší pocit. Dnes už máme účinnější metody, jak se před ničivými blesky chránit. Přesto i v současnosti bouřky představují velké nebezpečí.

Zásah v průměru přežije 70 % lidí, ti ovšem mívají trvalé následky.
Zásah v průměru přežije 70 % lidí, ti ovšem mívají trvalé následky.

Kulový blesk není mýtus

Požáry v přírodě nebo lidských obydlí, zranění či přímo smrt po zásahu bleskem – takových případů je ročně celá řada. Bouřkové mraky vznikají nejčastěji v létě, kdy je vzduch nad zemským povrchem značně zahřátý.

Blesky jsou pak projevem energie, která v mracích vznikne, a vznikají tak, že se o sebe vzájemně třou zdejší proudící vodní kapky, a tím se elektrizují. Délka blesku mezi mrakem a zemí se pohybuje v průměru okolo 2–3 kilometrů.

Blesk může mít různé tvary, nejčastější je jednoduchá klikatá čára, ale objevují se i blesky rozvětvené nebo perlové, které jsou tvořeny jednotlivými svítícími body. Bouřku ale mohou doprovázet i tajemnější jevy.

Jedním z nich je kulový blesk, který má podobu zářící koule. Může mít velikost hrášku, nebo i průměr několika metrů, a zatímco někdy se pohybuje, jindy zůstává na místě.

Tento úkaz zatím nebyl spolehlivě vysvětlen, víme však, že i kulový blesk dokáže zabíjet. Podstatně přívětivější je pak Eliášův oheň, který je v podstatě neškodný.

Projevuje se jako namodralý nebo nafialovělý výboj na vyvýšených místech a je doprovázen praskavým zvukem.

Co napáchá blesk v těle?

Pravděpodobnost toho, že do vás udeří blesk, je asi jedna ku třem milionům, tedy docela mizivá. Co vás ale čeká, když se tak stane?

Nejohroženějším orgánem v těle je při zásahu bleskem srdce. Právě jeho zástava je v těchto případech i nejčastější příčinou úmrtí. Ohrožena je ale i kůže.

Blesk má pětkrát vyšší teplotu než povrch Slunce, může dosahovat až 30 tisíc stupňů Celsia. Tělem projede v desetinách až tisícinách vteřiny a způsobuje postižení nervů, někdy i bezvědomí.

Mezi další následky patří ztráta paměti, poruchy zraku a sluchu, popálená kůže a někdy i vážné popáleninové poškození orgánů. Na kůži se může objevit popálení ve tvaru blesku. Zásah v průměru přežije 70 % lidí, ti ovšem mívají trvalé následky.

Blesk může mít různé tvary, nejčastější je jednoduchá klikatá čára.
Blesk může mít různé tvary, nejčastější je jednoduchá klikatá čára.

Bouřky jsou fascinujícím projevem přírodní síly, která si zaslouží náš respekt. I když moderní věda dokáže vysvětlit mnoho z jejích projevů, jako je vznik blesků a jejich dopad na lidské tělo, některé jevy, jako je kulový blesk, stále zůstávají záhadou.

Od dávných rituálů Inků po dnešní varování před bouřkami se lidstvo neustále snaží vyrovnat s tímto mocným fenoménem. Pamatujte, že ačkoliv je pravděpodobnost zásahu bleskem nízká, je vždy důležité brát bouřky vážně a dodržovat bezpečnostní opatření.

Příroda nám neustále připomíná svou nekonečnou sílu a krásu, i když je někdy děsivá.

Jak se chovat při bouřce?

Když vás venku zastihne bouřka, základem je ukrýt se někde uvnitř budovy nebo vozidla s kovovou střechou.

Nezůstávejte na vyvýšených místech ani ve/na vodních plochách. Nejčastěji blesk udeří do osob, plavících se na malých lodích bez kajuty.

Neschovávejte se pod osamělé stromy nebo sloupy, když není jiná možnost, využijte hustý les, nízký porost nebo úzké údolí.

Pokud jste na otevřeném prostranství a není se kde schovat, neutíkejte. Nejbezpečnější je přečkat bouřku v podřepu s nohama i rukama u sebe. Pokud jste ve skupině, rozdělte se.

Při bouřce se vyvarujte přenášení kovových předmětů, telefonování nebo používání elektrických spotřebičů.

Věděli jste, že… Je-li bouřka vzdálená jeden kilometr, hrom uslyšíme zhruba za tři vteřiny po spatření blesku.

Věděli jste, že … nejnebezpečnější je bouřka vzdálená méně než tři kilometry, odborníci však doporučují zůstat v úkrytu až do doby, než bude alespoň deset kilometrů daleko.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
zajímavosti
Věčný rebel Alain Delon: Věrnost není na pořadu dne
Malý chlapec sedí u vchodu do řeznictví a marně si snaží si urovnat myšlenky. Proč tu je? Proč nemůže být s mámou a tátou? Z téhle rány se už nikdy neotřese… Když se 8. listopadu 1935 ve Sceaux na jižním předměstí Paříže prvně rozkřičí maličký uzlíček počastovaný dlouhým jménem Alain Fabien Maurice Marcel Delon (1935–2024), […]
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Když samotná cesta je cílem: Kaunertalská ledovcová silnice
Asfaltový had se plazí vysokohorskou krajinou a překonává na 26 kilometrech výškový rozdíl 1500 metrů. Bez povšimnutí nechává plných 6 vegetačních pásem – od lesů a luk až k holým skalám. Přitahován a poháněn magií věčného ledu, zastaví se až v nadmořské výšce 2750 metrů nad mořem. Tahle silnice je dobrodružstvím při cestě za dobrodružstvím! Kořeny rakouské […]
Nejúspěšnější spisovatel současnosti: Dan Brown
Než se stane spisovatelem, tak se živí jako učitel angličtiny na Philips Exeter University, ale cesta k tomuhle povolání je dlouhá. „Nevím, co budu dělat, ale chci, aby to bylo kreativní,“ má jasno jen v jediné věci. Budoucí bestsellerista Dan Brown (­*1964) se nejdřív rozhodne stát muzikantem. Pomocí syntetizátoru skládá písničky, vydává dětské album a zakládá i […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz