K porozumění cizím jazykům potřebujeme slovník, překladač nebo dostatečné znalosti. U některých slov ale není třeba nic!
A právě ony mezinárodní výrazy často skrývají zajímavý příběh…
1/
Hořká voda
slovo: ČOKOLÁDA
Čokoláda se vyrábí z kakaových bobů, jejichž kouzlo objeví kultury předkolumbovské Ameriky. Olmékové říkají kakaovníku kakawa, Mayové cacao. Že už jsme jen krůček od slova čokoláda? Nikoliv!
S kakaovníkem oblíbená cukrovinka z jazykového hlediska nic společného nemá, s Mayi
však ano! Na počátku lidé nemají tabulky a čokoládové tyčinky, ale pijí nápoj z kakaových bobů, který má výraznou chuť a není v něm cukr. A právě pro něj se vžije jméno chocolatl, z mayských slov „chocol“ (hořký) a „atl“ (voda).
Španělé přivezou v 16. století lákavou pochoutku do Evropy a nové slovo brzy putuje do většiny jazyků. Čokoládu si totiž lidé na celém světě oblíbí tak rychle, že pro ni jiné jméno vymyslet nestihnou!
2/
To, co má struny
slovo: KYTARA
Guitar, guitare, chitarra, hittara…, podobné slovo v různých jazycích označuje nám známou kytaru zhruba od 19. století. Samo o sobě ale existuje dávno předtím!
Kořeny směřují do starověké Indie, kde „tar“ znamená strunu a „qītār“ strunný nástroj. Řekové zas mají nástroj „kithara“, který je podobný lyře.
Než se dnešní šestistrunná kytara stane tak oblíbenou mezi hudebníky i amatéry, slovo už celá staletí putuje po různých jazycích. Lidé ho znají, a tak si ho ponechají i nadále.
Že se zrovna kytara stala mezinárodním slovem, označují někdy jazykovědci za náhodu.
3/
Zkouším, co umím
slovo: MÁMA
Když bude malé dítě hledat mámu, pochopí to všude. Protože máma se řekne v každém jazyce skoro stejně!
Příběh je však tentokrát jiný – česká máma, anglická mommy, francouzská maman či italská mama nevzniknou z jednoho společného předka, ale nezávisle na sobě. Zkrátka ve všech jazycích došli ke stejnému výsledku.
Nejčastěji se to vysvětluje vývojem lidské řeči. Když děti zkouší, co umí jejich hlas, vyplodí nejprve „á“, protože u toho nemusí dělat ústy téměř nic. Když pak ale k tomu zároveň sevřou rty, vysloví „má“. Stačí slabiku jednou zopakovat a univerzální slovo je a světě!
4/
Kulaté a špičaté
slovo: OK
Editor deníku Boston Morning Post Charles G. Greene (1804–1889) si rozhodne udělat ze čtenářů tak trochu legraci. Namísto AC, jako zkratky „all correct“, napíše OK, podle fonetického „oll korrect“. Třeba se chyby ani nikdo nevšimne. Jenže se z ní stane jedna z nejoblíbenějších zkratek na světě!
Existují však i jiné teorie, například že OK mohlo vzniknout z řeckého ola kala (vše dobré) či indiánského okeh (to je). Zmiňuje se i zkratka přezdívky Old Kinderhook amerického prezidenta Martina Van Burena (1782–1862), podle místa jeho narození.
Ve hře je i zkomolenina z „aux Cayes“, odkazující na francouzský přístav s dobrým rumem!
Proč se to ale zrovna OK všem tak zalíbí? Obě hlásky existují ve většině jazyků. A podle jiných názorů kulaté O a špičaté K skvěle vypadá vedle sebe!
5/
Oblek na nohy
slovo: PYŽAMO
Indové nosí „pyžamo“ už od 13. století, na spaní jim ale neslouží. Jejich „pae jamah“ znamená doslova oblečení a nohy a jde o volné kalhoty stažené šňůrkou, většinou doplněné tunikou.
Pohodlná souprava se zalíbí evropským kolonistům, a protože na den už mají jinou módu, začnou ji oblékat v noci!
Pyžamo začne nahrazovat (zatím u mužů) noční košile a na konci 19. století už má svět definitivně nové slovo. Pro jeho zvukomalebnost si ho oblíbí všude!
Variantu slova pyžamo najdeme nejen ve světových jazycích, ale i v těch menších, třeba irštině nebo baskičtině.
6/
Kočár s měřidlem
slovo: TAXI
Traduje se, že taxi nese jméno po šlechtickém rodu Thurn-Taxisů, který rozšířil poštovní služby po Evropě. Pravda to však není, za původ slova může skutečnost, že jet taxíkem není zadarmo!
Kolik zaplatíme? To určují od konce 19. století měřidla, kterým se v Paříži říká taxamètres, podle latinského „taxa“ (daň či poplatek). Z nich vzniknou taximetry a vozy se pak označují jako taximeter cab.
„Cap“pochází z kabrioletu, původně kočáru taženého koňmi. A postupně se to zkrátí na taxi!
Za rozšíření slova může nejspíš rychle se rozvíjející turismus. Zmiňuje se ale i oblíbenost v Japonsku, kde ho s radostí přijmou namísto předlouhého ippan jokyaku ryokaku jidosha.
A právě japonské vozy Toyota jsou jednu dobu často dováženy jako taxíky do mnoha zemí světa.
