Kalendář ukazuje rok 1378. Slavný král a císař Karel IV. právě vydechl naposledy a vlády se ujme jeho syn Václav IV. Jde v otcových šlépějích. Také on se po vzoru svého otce velmi často obrací ke hvězdám. Na rozdíl od něj to ale moc neumí…

V počátcích svého panování se Václav IV. (1361–1419) spoléhá na předpovědi lékaře a astrologa Havla ze Strahova, kterého zdědil po svém otci, později k jeho dvoru přicházejí další hvězdopravci.

Jejich jména bohužel dnes už neznáme, dobové prameny nám je nezachovaly. Václav IV. sice projevuje ohromnou vášeň pro rozhodnutí diktovaná hvězdami, ale nad jeho reálným chovám nejspíše rozpačitě zakroutíte hlavou.

Všechno raději odkládá

Je bohužel vždycky příliš váhavý, aby dokázal udělat správný krok ve správný okamžik. Podle autora Svatopluka Svobody:

„Osudová víra v astrologii byla příčinou jeho časté váhavosti a nečinnosti, protože konstelace hvězd se mu zřejmě málokdy zdála optimální.

Astrologie tak prohlubovala jeho nevyrovnanost a nerozhodnost.“ Nikdy nepovažuje konstelaci za dostatečně dobrou, aby nemohla být ještě o něco lepší a všechno odkládá na příhodnější dobu.

Spokojený zákazník

Vášní pro hvězdná poselství se proslaví ještě další český panovník, a to Rudolf II. (1552‒1612), ale nejenom on.

Také jeho současník, muž s vysokými, možná až trůnními ambicemi, vojevůdce Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583–1634) jim podlehne také.

V roce 1608 si objedná horoskop u proslulého hvězdáře a astrologa Johanna Keplera (1571–1630).

„Ze seskupení hvězd při Valdštejnově narození vyvodil Kepler závěry o bystré a inteligentní osobnosti s vysloveně asociálními sklony,“ uvádí historik Josef Janáček (1925–1994).

Valdštejn jako zákazník je s jeho předpověďmi kariéry zjevně spokojený. Například v květnu 1609 si rovnou do horoskopu poznamená, že došlo k naplnění jedné z mnoha předpovědi: „Uzavřel jsem sňatek s jednou vdovou.“