Co se to v roce 1968 děje v hlubinách světových oceánů? Byla studená válka opravdu jen studená? Během jediného roku totiž dochází ke čtyřem z největších havárií ponorek, přičemž dvě z jsou jaderné. Jednou z nich je americká ponorka Scorpion.

V souvislosti s teorií, že za potopení sovětské ponorky K–129 může srážka s americkou ponorkou, se objeví tvrzení, že Rusové se za smrt svých námořníků pomstí o dva měsíce později potopením americké útočné ponorky USS Scorpion.

Což samozřejmě obě strany popírají. Pravdou ovšem je, že příčiny potopení amerického plavidla zůstávají dodnes záhadou.

Hrátky s ruskými ponorkami

Od února 1968 se ponorka pod velením nového velícího důstojníka Francise Slaterryho účastní námořního cvičení americké 6. flotily ve Středozemním moři. Vzájemně se přitom kočkují a sledují s ruskými jadernými ponorkami, což je tehdy údajně běžné.

V květnu se má podle plánu vrátit na základnu v Norfolku, ale ještě předtím, 16. května, vysadí ve Španělsku námořníky Erica Reida a Josepha Underwooda. Jednoho z rodinných a druhého ze zdravotních důvodů.

Poté pokračuje v cestě a ještě 21. května ohlásí svou polohu přibližně 80 kilometrů jižně od Azorských ostrovů. Udá pravděpodobnou dobu přistání a údajně mluví také o sovětské ponorce, která je sleduje. Od té chvíle se odmlčí.

Nic však nenasvědčuje tomu, že by měla nějaké potíže. Teprve 27. května, kdy měla doplout do cíle, je vyhlášen poplach, ponorka je oficiálně označena za ztracenou a rozbíhá se rozsáhlé pátrání. O to intenzivnější, že na palubě jsou dvě jaderné střely.

Tisíce fotografií

Pátrání je však bezvýsledné, a to až října, kdy systém SOSUS lokalizuje pravděpodobné místo nehody pomocí zvukového záznamu katastrofy (systém pomohl odhalit už polohu ruské ponorky K–129), ke které podle nahrávky došlo 22. května.

Po 145 dnech marného pátrání vrak ponorky zachytí vlečná sonda v hloubce přibližně 2900 metrů, asi 640 kilometrů jihozápadně od Azorských ostrovů. Batyskaf Trieste pořídí tisíce fotografií, s jejichž pomocí se vyšetřovatelé snaží odhalit příčinu havárie. Marně.

Záhada zůstává

Je vypracováno několik hypotéz. Žádná však není do dnešního dne ani definitivně vyvrácena, ani potvrzena.

Ať už je to náhodná aktivace torpéda a jeho exploze v komoře, závada zařízení na likvidaci odpadu, které se pod vodou otevřelo, exploze vodíku při nabíjení baterií nebo již zmiňovaný útok sovětské ponorky, což by znamenalo, že studená válka nebyla tak studená, jak se zdálo.

Každopádně velení námořnictva odmítá všechny žádosti o nové vyšetřování a zkáza USS Scorpion zůstává jednou z velkých námořních záhad a tečkou za rokem, který byl na katastrofy ponorek neobvykle bohatý.