Minojská civilizace se sídlem na ostrově Kréta ve středomoří se postupně zdokonalovala v mořeplavbě a díky ní během svého vrcholného období, tedy kolem roku 2000 př. n. l., kontrolovala velkou část Středozemního moře i přilehlé břehy.

Z původních zemědělců se tak v průběhu doby stali obchodníci, kteří kontrolovali přepravu mezi nejrůznějšími městy i civilizacemi.

Čile obchodovali s Egyptem a měli prakticky monopol na dopravu slonoviny po Středomoří. Díky tomu Minojská civilizace bohatla a mohla se pustit i do stavby luxusních paláců.

Palác předobrazem bájí

Největším a nejhonosnějším byl palác v hlavním městě Knóssos, který byl předobrazem labyrintu pro bájného minotaura v řeckých bájích. Součástí Minojské kultury byly totiž i zápasy s býkem.

Nejednalo se však přímo o souboj, ale spíše o akrobatické uhýbání býkovi v aréně ne nepodobné dnešním španělským býčím zápasům. Hlavní město a palác nesloužily jen k reprezentativním účelům, ale byly i střediskem obchodování.

Přebytky produktů z celé říše se svážely právě na Knóssos, kde se přerozdělovaly a dále distribuovaly. Nárůst obchodování a nutnost zaznamenávat obchodní závazky vedly i k vytvoření takzvaného lineárního písma A, které je pro nás dodnes záhadou.

Jedinou jeho částí, kterou se doposud povedlo rozluštit, představují číslice a zápis matematických operací.

Tekoucí voda i kanalizace

Knóssos ohromoval nejen svým bohatstvím, ale i nejrůznějšími výdobytky. Fungoval v něm vodovodní i kanalizační systém, a pitná voda byla dokonce zavedena i do jednotlivých místností v paláci, nejen do centrálních kašen.

V paláci se dochoval i jeden z nejstarších splachovacích záchodů. Kréta, stejně jako celé východní Středomoří, byla ale často postihována zemětřesením.

Město i samotný palác tak byly několikrát pobořeny a rozsáhle přestavovány, aby v nové podobě povstaly ještě velkolepější.

Ženy nebyly jen okrasou

V Knóssu žilo v době největšího rozkvětu města na sto tisíc obyvatel. Jako božstva uctívala minojská civilizace nejrůznější přírodní živly. Výsadní postavení přitom měla bohyně Matka Země.

Díky tomu se velké úctě v minojské kultuře těšily i ženy a ve společnosti zastávaly plnohodnotnou roli.

Zúčastňovaly se veškerého politického i kulturního dění, mohly samostatně vést obchod, a dokonce bojovat v aréně s býky, což dokládají i dochované nástěnné malby.

Síla přírody ohrožuje civilizaci

Okolo roku 1550 před naším letopočtem došlo k výbuchu sopky na ostrově Théra, dnešním Santorini, vzdáleném pouhých 200 kilometrů od Kréty. Výbuch vyvolal vlnu tsunami vysokou přes 35 metrů, která zničila vše na pobřeží.

Dílo zkázy dokonalo padající kamení, sopečný popel a prach. Minojská civilizace se z takové katastrofy již nikdy nevzpamatovala.

I když byly v následujících letech patrné pokusy o obnovu přístavu na Krétě i stavbu nových paláců, nikdy již nedosáhly výstavnosti těch původních. Vliv minojské civilizace tak postupně upadl a uvolnil prostor pro nástup tzv. mykénské kultury a antického Řecka.