Starodávné památky nenacházejí jen archeologické expedice vybavené špičkovými přístroji. Leckdy k jejich nalezení pomůže obyčejná náhoda. Své o tom ví jeden palestinský rybář…

Ten při své práci v pásmu Gaza narazil na pískem zasypanou půltunovou sochu. S vypětím všech sil ji údajně vyhrabal, posadil na vozík a odvezl domů. Zdaleka netušil, jaký poklad vlastně objevil. Jeho rodina poté sochu nabídla v internetové aukci eBay.

Rybář a jeho bratr zatím z díla uřízli dva prsty, aby se u zlatníka přesvědčili, zda náhodou není ze zlata. Zlatá nebyla, nicméně i bronzový artefakt je velkou vzácností.

Na internetu byla socha nabízena za půl milionu dolarů. Archeologové, kteří jí na svých monitorech zahlédli, byli nadmíru překvapeni. Jednalo se totiž o zpodobnění řeckého boha Apollóna.

Bůh slunce na snímcích ležel na dětské dece a badatelé odhadli, že dílo pochází z období mezi pátým a prvním stoletím před naším letopočtem, takže může být staré nejméně 2000 let.

Pokud se prokáže, že socha je pravá, její cena je mnohem vyšší, než za jakou byla nabízena.

„Je to unikátní a nevyčíslitelné. Je to, jako když se lidé ptají na cenu obrazu Mony Lisy.

Najít sochu, která není z mramoru nebo kamene, ale z bronzu, je mimořádně vzácné,“ upozorňuje historik Jean-Michel de Tarragon z jeruzalémské školy biblických a archeologických studií.

Vědecká obec však zatím neměla možnost sochu prozkoumat podrobněji. Poté, co se socha objevila na internetu, zabavilo ji hnutí Hamas. Vzhledem k tomu, že se jedná o teroristickou organizaci, je otázkou, co s dílem bude dál.

Podle fotografií je socha v dobrém stavu. Znázorňuje mladého boha, který stojí na silných nohách. Jednu ruku má ohnutou a otočenou dlaní vzhůru. Jeho husté vlasy jsou vlnité a Apollón s vážným výrazem hledí do dáli. Dokonce se v jednom oku zachovala duhovka, kterou tvoří modrý kámen.

Blízký východ je jednou z nejdůležitějších archeologických lokalit, leč tamější nestabilní politická situace ztěžuje badatelům práci. V Gaze leží památky z doby Egypta, Říma nebo Byzance. Vykopávky zde přitom prakticky nikdo neprovádí.

Podle de Tarragona je možné, že podobných soch bude na místě více. „Tehdy byly sochy součástí celků, chrámu nebo paláce. Byl-li to chrám, mohly by na místě být další artefakty,“ podotkl.

Je ovšem pravděpodobné, že pokud zde nějaké památky jsou, ještě nějakou dobu zůstanou v zajetí písku.