Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallasu ve 12.30 místního času. Za vraha byl označen Lee Harvey Oswald. Ovšem jen pouhá čtvrtina Američanů věří, že vraždu provedl skutečně on.

Koho podezírají ti ostatní? Stál za atentátem Kennedyho nástupce Lyndon Johnson? Najala si Oswalda mafie? Chtěl jeho smrt sovětský vládce Nikita Chruščov, nebo snad kubánský vůdce Fidel Castro?

Chvíli před půl jednou odpoledne, poté co projel přes lidmi zaplněné náměstí Dealey Plaza, minul otevřený vůz s prezidentem budovu Texaského knižního velkoskladu a chystal se vjet do ulice Elm Street. Najednou se ozvalo několik výstřelů.

První střela nikoho nezasáhla a muži ve voze se jen vyděšeně rozhlíželi kolem sebe. Další kulka už však trefila prezidenta Kennedyho do vrchní části zad, prošla krkem a vyšla ven jícnem. Chytil se za krk a sesunul se ke straně.

Kostým jako symbol atentátu

Manželka Jacqueline ho v šoku objímala se slovy: „Ach ne, můj Bože, zastřelili mi manžela… Miluji tě, Jacku.“ Guvernéra Johna Connallyho, sedívího na předním sedadle před prezidentem, zřejmě zranila stejná kulka.

Další střela zasáhla pravou část Kennedyho hlavy, ze které vytrhla kus tkáně o velikosti lidské pěsti.

Jacqueline v šoku vylezla na zadní kapotu auta, zpátky do vozu ji musela strhnout ochranka. Když následně rozevřela dlaň v bílé rukavičce, vykřikla:

„V ruce mám jeho mozek.“ Růžový kostým Chanel, potřísněný manželovou krví, jež se později stal symbolem atentátu, si svlékla až druhý den ráno.

Zavraždil prezidenta jediný muž?

Ihned po incidentu vyrazila prezidentská limuzína k místní nemocnici, kde však již lékaři prezidentovi nedokázali pomoci. Zranění hlavy bylo neslučitelné se životem. Vážně zraněný guvernér atentát přežil.

Kennedyho tělo bylo následně naloženo do prezidentského letounu Air Force One, na jehož palubě ve 14:38 složil prezidentskou přísahu Lyndon B. Johnson (1908–1973), tehdejší viceprezident USA. Z vraždy Kennedyho byl obviněn bývalý příslušník Námořní pěchoty Spojených států Lee Harvey Oswald (1939–1963).

Tajemný Lee Harvey Oswald

I když byl Oswald Američan, od mládí inklinoval k sovětskému socialismu. K námořní pěchotě nastoupil už v 17 letech a prošel i výcvikem odstřelovače. V roce 1959 se však svoji službu u námořnictva rozhodl ukončit, údajně aby mohl pečovat o nemocnou matku.

Ve skutečnosti však emigroval do Sovětského svazu, kde si později našel manželku Marinu. Pobyt v Rusku mu však přinesl rozčarování, a proto se v roce 1962 rozhodl vrátit do USA i s manželkou a malou dcerou.

Střídal zaměstnání, až zakotvil v Texaském knižním velkoskladu, tedy kousek od místa, kde došlo k atentátu na prezidenta Kennedyho.

Na film už se nedokoukal

Budovu velkoskladu kontroloval po atentátu policista Marion Baker. Lee Harveyho zastihl v jídelně nad sýrovým sendvičem a Coca-Colou. Když prověřil, že jde o zaměstnance, nechal ho odejít. Oswald odjel autobusem domů.

Odtud se vydal do ulic města, kde ho oslovil strážník Tippit, kterého měl Lee Harvey údajně zastřelit. Ukrýt se chtěl následně v kině „Texas“, kde na sebe ovšem upozornil podivným chováním. Na místo byla proto povolána policie, která ho zatkla.

Po celou dobu vyšetřování Oswald svoji vinu popíral. Dva dny po zadržení byl při převozu do věznice zastřelen Jacobem Leonem Rubinsteinem (1911–1967), majitelem dallaského nočního klubu.

Proč Oswald střílel?

Vyšetřování se věnovala tzv. Warrenova komise, kterou ustanovil prezident Johnson týden po atentátu. Po mnoha měsících vyšetřování dospěla na základě zprávy od FBI k závěru, že Oswald jednal sám.

Nebyl zapojen do žádného spiknutí a všechny tři rány vyšly z jeho zbraně Carcano M91/38, kterou si pořídil už v březnu roku 1963 pod svým alias Alek Hidell a ukryl ji v budově velkoskladu.

Tyto závěry zpochybnil až 16 let po atentátu Zvláštní výbor pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů, když uvedl, že komise podcenila možnost spiknutí a roli obviněného v něm. Smrtící výstřel ale i tento výbor přiřkl Oswaldovi. Na čí objednávku?

Za vším hledej viceprezidenta

Podle jedné z mnoha konspiračních teorií si smrt Johna Fitzgeralda Kennedyho přál jeho nástupce v prezidentském úřadu, Lyndon Johnson.

Bratry Kennedyovy neměl údajně příliš v lásce a obával se, že pokud by byl JFK znovu zvolen, v příštím volebním období už by se Johnsona zbavil. Možná za tím stála i jeho touha stát se prezidentem, případně snaha zakrýt vlastní skandály.

Jako Texasan si totiž udržoval úzké vazby na tamní podnikatele i šéfy tajných služeb. Jeho milenka, Madeleine Brownová, dokonce tvrdila, že jí Johnson den před atentátem řekl: „Po zítřku už mě tihle Kennedyové nebudou štvát. To není hrozba, to je slib.“

Smrt JFK chtěli Kubánci!

Podle jiné teorie byl za atentát odpovědný kubánský vůdce Fidel Castro (1926–2016). Dokonce měl jeho muže, asi dva měsíce před atentátem, osobně kontaktovat Lee Harvey Oswald s nabídkou, že pro ně JFK zavraždí.

Důvod nenávidět amerického prezidenta ovšem měli i odpůrci Castrova režimu. Vojensky totiž nepodpořil jejich vylodění v Zátoce sviní v roce 1961, které proto skončilo fiaskem. Po vypuknutí tzv.

karibské krize roku 1962, v důsledku umístění sovětských raket na Kubě v reakci na instalování amerických raket v Turecku, je navíc rozčílilo, že Kennedy slíbil Rusům „nechat Kubu Kubou“.

V pozadí atentátu stála CIA

Své důvody k odstranění prezidenta měla mít i samotná CIA. Mezi JFK a tehdejším ředitelem Ústřední zpravodajské služby Allenem Dullesem (1893–1969) panovalo otevřené nepřátelství, které se ještě prohloubilo po neúspěchu v Zátoce sviní.

JFK považoval CIA za neovladatelný stát ve státě a chystal se ji reorganizovat. Prohlásil:

„Nejraději bych CIA rozbil na tisíc kousků a rozfoukal ji po větru.“ Podle některých konspirátorů je tak možné, že ho v tom CIA raději předběhla, aby ji nepřipravil o její četné výsady.

Zbavili se ho ropní magnáti, nebo zbrojaři?

Mnoho zastánců má i teorie, že za atentátem na JFK stáli američtí ropní magnáti, již se měli systematicky dopouštět krácení daní. Kennedy totiž nechal připravit návrh zákona, který tomu měl zabránit.

Nebo se ho snad chtěly zbavit zbrojařské firmy, jimž se nelíbil Kennedyho plán na postupné stažení amerických vojenských poradců z Jižního Vietnamu? Tím by totiž přišly o obrovské zisky z dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu. Johnson po svém jmenování prezidentem USA tento Kennedyho plán zrušil.

Pomsta z rukou mafie či Kremlu

Své důvody k odstranění dokonce obou bratrů Kennedyových měla i mafie. Oba totiž působili v Senátním výboru pro vyšetřování nezákonných praktik v amerických odborových svazech.

Především Robert se pak zasloužil o stíhání hned několika významných mafiánských bossů. Jednoho z nich, Carlose Marcella (1910–1993), nechal dokonce opakovaně vyhostit ze země. Ten proto na jeho adresu poznamenal:

„Robert je ocasem psa (Johna) a jediným způsobem, jak zamezit jeho vrtění, je useknout psovi hlavu.“

Vraždu nepohodlného amerického prezidenta si ovšem mohl objednat i sovětský vůdce Nikita Chruščov (1894–1971). Oswald, který ostatně v Rusku nějakou dobu pobýval, se prý měl před atentátem sejít v Mexico City s agentem KGB Valerijem Kostikovem.

Kdo další si přál prezidentovu smrt?

Existuje velká spousta dalších, ještě šílenějších teorií o tom, kdo za smrtí JFK stál. Podle jedné ho měla v otevřeném autě, přímo před zraky davů, nepozorovaně střelit jeho vlastní manželka.

Dle jiné ho nechal zabít hráč baseballu Joe Di Maggio (1914–1999), aby se mu pomstil za smrt bývalé manželky Marilyn Monroe (1926–1962), z níž prezidenta vinil. Dalším údajným vrahem JFK je Aristoteles Onassis (1906–1975).

Ne kvůli prezidentově ženě Jacqueline, kterou si později vzal, ale kvůli obchodním sporům.

Zdá se, že milovaný americký prezident byl ve skutečnosti trnem v oku mnohem více lidem, než se zprvu zdálo.