Nálet obřího hejna sarančat v africké Keni zachytil v roce 2020 španělský fotograf Luis Tato. Snímek byl nominován do prestižní mezinárodní soutěže World Press Photo 2021 a získal řadu ocenění v dalších fotografických soutěžích.
Kromě skvělé vizuální stránky je fotografie zajímavá také proto, že ukazuje na jeden z palčivých problémů tzv. třetího světa.
Rok 2020 už navždy zůstane rokem, kdy ve světě propukla pandemie nemoci covid-19. Přestože si státy jednotlivých zemí zprvu vážnou hrozbu nepřipouštějí, počty nakažených strmě narůstají a už počátkem roku dochází k prvním opatřením.
V březnu 2020 vyhlašuje Světová zdravotnická organizace propuknutí pandemie. V té době si ještě málokdo dokáže představit, jaká opatření přijdou a co budou znamenat.
Ukáže se, že situace je vážná, a významné sociální a ekonomické dopady na sebe nenechají dlouho čekat. Jednou z oblastí, v níž se globálně promítnou striktní změny a omezení nařízená světovými vládami, jsou dodávky zboží.
V africké Keni to znamená mimo jiné i omezený přísun insekticidů, tedy látek používaných pro hubení přemnoženého hmyzu.
Právě v této době však východní Afrika zažívá masivní přemnožení sarančat pustinných, o němž se hovoří jako o nejhorším za uplynulých 70 let.
Příhodné počasí v druhé půlce roku 2019 totiž napomohlo tomu, že se sarančata nekontrolovatelně množila a jejich hejna postupně osídlovala další a další země.
Sarančata hledající potravu pustoší úrodu a obrovské plochy půdy a o účinném okamžitém řešení situace si místní lidé mohou nechat jen zdát.
Marný boj farmářů výmluvně zachycuje snímek španělského dokumentárního fotografa Luise Tata, který se zároveň stává jednou z řady smutných výpovědí o problémech třetího světa a následcích covidové pandemie.
Víte, že: Snímkem roku 2021 v soutěži World Press Photo se stala fotografie s názvem První objetí od dánského fotografa Madse Nissena.
Zachycuje obyvatelku brazilského São Paola, která se po měsících covidové izolace poprvé obejme s člověkem, kterým je sestra Adriana Silva da Costa Souza.
Víte, že: Jeden roj může obsahovat až 80 milionů sarančat pustinných na kilometr čtvereční.
Víte, že: Saranče pustinné je jedním z nejničivějších druhů hmyzu. Za den uletí na 150 kilometrů a stále hledá novou potravu.
Víte, že: Saranče sní za den tolik, kolik samo váží. Může se to zdát neškodné, ale představte si, co dokáže takový roj o velikosti Paříže. Odhaduje se, že za jeden den by snědl stejné množství potravy jako polovina populace Francie.