Domů     Anežka z Kuenringu: Krátkovlasá milenka porodila čtyři děti
Anežka z Kuenringu: Krátkovlasá milenka porodila čtyři děti
2.1.2025

Příběh Anežky, zvané Palcéřík (1236–?) také začal svatbou, ovšem nevěstou byla Markéta Babenberská (1204/1205–1266) a ženich se jmenoval Přemysl Otakar II. (1233–1278), král železný a zlatý, jak se mu u nás trefně říkalo.

Sňatek to byl slavný, ovšem na druhou stranu i velmi podivný. Když se ti dva 11. února 1252 brali, odevzdala Markéta do rukou svého chotě všechny císařské zápisy.

Jimi se Otakarovi dostalo úplného práva na zemi štýrskou, takže se nazýval nejen vévodou rakouským, ale i štýrským.

Byla škaredá jako středa

I tak se tehdy ale v kuloárech nemluvilo o svatbě, ale spíše o skandálu. Markéta totiž byla o generaci starší než její manžel. Navíc zřejmě ani zamlada nebyla žádnou velkou kráskou a neúprosně přibývající roky jí moc nepomohly.

reklama

U dvora se zkrátka brzy začalo šuškat, že je škaredá jako středa a že vzhledem ke svému věku stejně není schopná dát Otakarovi dědice. I tak ale chtěla se svým manželem sdílet lože, s čímž se on ještě jakž takž smířil.

Když ale jeho úsilí vyšlo naprázdno a vytoužený chlapec stále nepřicházel, začal Přemysl Otakar II. plánovat rozvod. Jenže Markéta vinu za svou neplodnost házela právě na manžela. Tehdy prý Přemysl prohlásil:

„Dej mi k dispozici jednu ze svých dívek a během roku vyzkoušíš mou potenci nebo impotenci.“

Do roka a do dne s ní zplodil syna

Markéta prý souhlasila a nabídla manželovi jednu ze svých dvorních dam, Anežku, dceru rakouského pána z Kuenringu.

Pohledná dívka prý nosila na rozdíl od jiných krátké vlasy – jednalo se o typicky mužský účes, jenž si pánové oblíbili, když přijali křesťanskou víru. Jde o pážecí sestřih zvaný palceří, kdy se vlasy sestříhají pod ušima a na krku zůstanou krátké.

Přemyslovi to zřejmě přišlo roztomilé, protože do roka a do dne s ní „zplodil syna Mikuláše, jehož později učinil vévodou opavským… Kromě toho s ní zplodil tři dcery, a tak hana neplodnosti, přikládaná dříve manželovi, byla připsána manželce,“ alespoň tak to později vyprávěl kronikář Přibík Pulkava z Radenína (†1380).

Tato pečeť Přemysla Otakara II. symbolizuje jeho moc a autoritu jako českého krále.
Tato pečeť Přemysla Otakara II. symbolizuje jeho moc a autoritu jako českého krále.

Anežka zmizela neznámo kam

Romance mezi Anežkou a králem se brzy stala věcí veřejnou a dívka zřejmě doprovázela svého milence i při státnických záležitostech. Ostatně stárnoucí Markéta již na to neměla dost sil, a tak jí to zřejmě nevadilo.

Anežka dala svému králi celkem čtyři děti, ale jeho manželkou se nikdy nestala. A to přitom byla od vysněného cíle jen malý krůček. Když papež odmítl uznat nárok Mikuláše a jeho sester na přemyslovský trůn, rozhodl se král konečně tuto situaci řešit.

Jeho manželství s Markétou bylo prohlášeno za neplatné a 18. října 1261 se bývalá královna odebrala i se svou družinou do Rakous. Právě tehdy také mizí stopa Anežky, zvané Palcéřík.

Je tak docela dobře možné, že dvorní dáma následovala svou paní, nyní již bývalou královnu, do její vlasti.

Byl korunován českým králem

Anežce nejspíš ani nic jiného nezbývalo. Když se Přemysl Otakar ženil podruhé, jeho manželkou se stala Kunhuta (1245–1285), dcera Rostislava (1225–1263) z rodu Rurikovců.

Teprve pak by Přemysl korunován českým králem a na svou lásku k Anežce si možná v tu chvíli ani nevzpomněl. Kunhuta totiž byla temperamentní a výjimečně krásná žena, která svého královského chotě často doprovázela na různé turnaje.

S Přemyslem Otakarem měla nejspíš šest dětí, ale toužebně očekávaný dědic trůnu Václav II. (1271–1305) přišel na svět až koncem září 1271.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Historie
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Historie
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
svět zločinu
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Když se z much stali pomocníci kriminalistů
Moucha bzučí, larva se krmí a kriminalista má o jednu stopu navíc. Hmyz, který většina lidí odhání od oběda, totiž dokáže vyšetřovatelům napovědět, jak dlouho leží mrtvé tělo na místě. Zrod forenzní entomologie přitom provázejí středověké příběhy, překvapivé objevy i důležité varování: ani ta nejpilnější muší rodinka neumí vystavit úmrtní list s přesným datem a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz