Domů     Útěky na svobodu: Důmyslné způsoby, jak prchat ze socialistického Československa
Útěky na svobodu: Důmyslné způsoby, jak prchat ze socialistického Československa
1.1.2025

Před pětasedmdesáti lety zakázala československá vláda lidem vycestovat ze země. Mnozí ale v nesvobodném státě žít nechtěli, a nacházeli proto velmi důmyslné způsoby, jak se dostat za hranice.

Pohraničníkům, hlídkujícím na silnici u vsi Lísková, se nad ránem 25. července 1953 naskytl pozoruhodný pohled. Blížilo se k nim obrněné vozidlo neznámého typu, natřené na zeleno. Velitel hlídky dal obrněnci pokyn k zastavení.

Zdálo se, že řidič brzdí, když tu náhle šlápl na plyn a kolem zkoprnělých vojáků profrčel směrem k hranicím. Za vesnicí vjel vůz do lesa, prorval tři linie drátěných zátarasů a zmizel v západním Německu. Vojáci byli tak překvapení, že zapomněli střílet.

„Tank svobody“

V podomácku upraveném vozidle se tísnil bývalý automechanik František Uhlík s rodinou, Libuše Cloudová, která uměla anglicky a mířila za svým americkým manželem, a další tři jejich známí.

Ti všichni si byli jistí, že v zemi, kde komunisté utahovali šrouby, žít nechtějí – a protože jim úřady nedovolily odjet, zvolili riskantnější způsob. Poté, co Uhlíkovi stát znárodnil autodílnu, pracoval v lese u hranic.

Při tom našel ohořelý vrak kolopásového transportéru po nacistech. Rozhodl se, že na svobodu ho odveze právě ten. Opravoval ho doma na zahradě a zvědavým sousedům vykládal, že ho bude používat na tahání klád.

To pak nějakou dobu i skutečně dělal, aby vůz vyzkoušel. Při prvním pokusu ujet se mu ale rozbil motor. Posádka se nicméně zvládla nepozorovaně vrátit domů a později mohla krasojízdu zopakovat. Takové štěstí neměl zdaleka každý.

Trestný čin opuštění republiky

Když se v únoru 1948 v Československu chopili vlády komunisté, na cesty občanů za hranice se začali dívat s nelibostí. Ještě tentýž rok vznikl trestný čin „neoprávněného opuštění území republiky a neuposlechnutí výzvy k návratu“.

Výjezdy do ciziny musely být v souladu se státními zájmy. Režim tam nechtěl pouštět své odpůrce, aby ho v zahraničí nekritizovali.

Zároveň potřeboval udržet lidi doma jako pracovní sílu a rozhodně neměl zájem o to, aby podmínky v ČSSR srovnávali se životem v jiných zemích – zvlášť těch nesocialistických. Kdo chtěl do ciziny, musel mít povolení.

To znamenalo absolvovat byrokratické kolečko a získat posvěcení úřadů. Nedostal ho zdaleka každý a některým nechtěl stát dát ani pas. Kdo zavdal nějaký důvod k pochybnostem o své věrnosti, nikam nesměl. Lidem, kteří se nedostali ven oficiálně, zbývala nelegální cesta.

Poslední oběť železné opony zemřela půl roku před pádem socialismu.
Poslední oběť železné opony zemřela půl roku před pádem socialismu.

Kopečkáři

Krátce po únorovém převratu si emigranti zkrátka sbalili kufry a pokusili se s pomocí převaděčů odejít na Západ lesem. Takovým lidem se říkalo „kopečkáři“.

Hranici tehdy strážily nepočetné hlídky Sboru národní bezpečnosti a také Finanční stráž, číhající na pašeráckých stezkách. Brzy ale začalo přituhovat. Komunisté zřídili Pohraniční stráž, kam brali jen ty nejloajálnější.

Její členové navíc povinně procházeli politickou nalejvárnou. Zároveň se budovala síť agentů a spolupracovníků činných i ve vnitrozemí. Na hranicích se stavěly pořád složitější a složitější zátarasy.

Před nimi pak vznikalo několik kilometrů široké pohraniční pásmo, kam normální lidé nesměli.

Neprostupná hradba

Postupně celou západní hranici obemkla doslova železná opona. Skládala se ze tří linií plotů s ostnatými dráty, z nichž prostřední býval v 50. letech nabitý elektřinou. Kde to šlo, vznikal před plotem pás zorané půdy, na kterém byly dobře vidět stopy.

Mezi drátěnými stěnami se na některých místech kladly miny a časem začala zátarasy doplňovat různá signální zařízení. Hradby časem stály víc než půl kilometru před hranicí, aby bylo prchající nešťastníky možné chytit i na druhé straně.

To všechno hlídali pohraničníci se samopaly a psy. Emigrující tak začali přicházet s vynalézavými způsoby, jak hlídky přelstít. Uhlíkův domácí transportér nebyl tím nejpodivnějším.

Existují zprávy o lidech, kteří se za hranici dostali na traktorech, v uneseném vlaku, na lyžích, na koni, pod vodou i v balonu. Několik uprchlíků ulétlo v letadlech.

Sportovní letadlo proti stíhačce

Například Ladislav Bezák (1932–2018). Ten pracoval jako dopravní pilot a zároveň byl mistrem světa v akrobatickém létání. Nejspíš právě proto se mu dostalo výsady – směl odkoupit vyřazené sportovní letadlo.

Za normalizace se ale začínala stahovat smyčka i kolem něj. Zjistil, že ho čeká výpověď a zákaz létání. To nemohl přenést přes srdce a spontánně se rozhodl utéct.

Krátce před Vánoci 1971 se do dvoumístné kabiny letadla nasoukala celá jeho šestičlenná rodina a Bezák se pokusil odstartovat z pole. To ale bylo rozmoklé a přetížený letoun se neodlepil od země. Jelo se tedy na letiště.

Manželka i čtyři děti nepozorovaně nastoupily a stroj vzlétl směrem Cheb. Před hranicemi kolem pomalého letadélka začala kroužit stíhačka a po čase na něj vystřelila. Akrobatický mistr zběsilými manévry klesl do mraků, kde ho stíhací pilot neviděl. Němci mu pak poslali naproti vrtulníky a doprovodili ho do Norimberku.

Král Dunaje

Pravda, že cestovat na Západ je těžké, neplatila pro sportovce Karla Brabce. V době, kdy byl režim nejtužší, vesele pendloval mezi Slovenskem a Rakouskem. Jen k tomu nevyužíval úplně obvyklou cestu. Jak to začalo?

Komunisté ho v roce 1950 připravili o obchod se sportovními potřebami a poslali ho na nucené práce. Brabec utekl a protože nevěděl, co si v ČSSR dál počít, uplaval po Dunaji do Rakouska za tetou, jištěný motocyklovou duší.

Později se vrátil pro ženu, která před cestou za hranice pod jeho dohledem trénovala ve Vltavě. V následujících měsících plavec přes řeku přepravoval v nepromokavém vaku české dalekohledy, které ve Vídni prodával, a dostal ven další dva lidi.

Výbavu postupně vylepšil o skafandr a falešné doklady. Pak ale kývl na nabídku rozhazovat na Slovensku protirežimní letáky. V Bratislavě ale sklapla klec a muž skončil na osm let v kriminále.

Po drátech elektrického vedení

O svobodě ale občas snili i úplně obyčejní lidé. Takovými byli i dělníci Robert Ospald a Zdeněk Pohl. Při plánování útěku se rozhodně nedrželi při zemi. Napadlo je, že by se dalo cestovat po drátech vysokého napětí.

Znělo to jako šílenství, ale Ospald se dozvěděl, že jeden z drátů bývá zemnící, bez napětí. Jak se po něm dopravit? Dělník vymyslel sedátka s kolečky, která by se dala na vodič zavěsit. Konstruoval je v práci a tvrdil, že si vyrábí posilovací stroj.

Mladíci pak čundrovali s vozíky v batohu a hledali vhodné místo. Na třetí pokus našli stožár u hranic poblíž Znojma. Večer vylezli nahoru a zavěsili sedátka.

První půlka cesty po drátech šla snadno, dál se ale po prověšeném laně museli přitahovat do kopce – navíc začínala bouřka. Zároveň pod nimi zrovna procházela hlídka. Pes zaštěkal, ale pohraničníci ve tmě neviděli nic. Po hodinách námahy se kamarádi dostali k druhému sloupu a proběhli do Rakouska.

Podruhé lidé začali Československo masově opouštět po Sovětské invazi v roce 1968.
Podruhé lidé začali Československo masově opouštět po Sovětské invazi v roce 1968.

Útěk v „hovnocucu“

Nové způsoby, jak ze země odejít, Čechoslováci vymýšleli až do revoluce. Za jeden z nejkurióznějších případů vděčíme Bohumilu Kňourkovi. Bydlel na Pálavě poblíž hranice, a tak věděl, jak to na ní chodí.

Do pohraničního pásma občas dostávali povolenky lidé, kteří tam museli pracovat – například lesní dělníci. Kvůli těm tam pak čas od času jezdil fekální vůz.

Kňourek se nechal zaměstnat jako jeho řidič, což nebylo těžké, protože o tohle pracovní místo se zájemci zrovna neprali. Získat povolenku pro vjezd do zakázaného pásma pak pro něj byla jen formalita.

Na místním checkpointu mu pohraničníci v červenci 1988 auto dobře zkontrolovali, jestli se v něm snad někdo neschovává. Hledat ho potom ale začali až v noci. Vozidlo našli v křoví a Kňourek byl dávno pryč. Do pádu režimu tehdy zbýval už jen rok a půl.

Oběti železné opony

Za celé období totality z Československa nelegálně odešlo několik stovek tisíc lidí. Přesný počet neznáme – odhady sahají od 200 tisíc (to je víc lidí, než kolik dnes žije třeba v celé Plzni) až k necelému půl milionu.

Režim se pak často mstil na jejich rodinách, které zůstaly doma. Velkému počtu lidí se útěk nepovedl. Skoro 50 tisíc prchajících (představme si počet obyvatel třeba Teplic) pohraničníci pochytali.

Tihle lidé pak často skončili ve vězení nebo na nucených pracích. Snadný život neměli ani po propuštění. Asi 280 uprchlíků na hranicích zahynulo. Dnes po železné oponě zůstaly naštěstí jen památníky. Zmařené a zničené životy už ale jejím obětem nic nevrátí.

Zdroje informací: www.wikipedia.org, www.britannica.com, www.nationalgeographic.com, www.scientificamerican.com, www.history.com
Úvodní foto: Pixabay, FOTO 2: Pixabay, FOTO 3: Pixabay
Související články
Historie
Casanova v Pobaltí: Co měl legendární svůdník společného se svobodnými zednáři?
V roce 1764 byste mohli na lotyšských plážích potkat dobrodruha a sukničkáře Giacoma Casanovu. Jeho cesta k Baltskému moři však nebyla turistickým výletem, ale ryze pracovní cestou se zištnými úmysly. Jaký cíl Casanova sledoval, když se například procházel uličkami lotyšské Rigy? Casanova v Pobaltí kontaktoval tamní zednářské lóže. Nebyl v této oblasti žádným nováčkem, protože do zednářské […]
Historie
Římské ghetto: Místo, kam papež kamenem dohodil
Ghetto je část města, kde musí žít, většinou nedobrovolně, náboženská, rasová nebo národnostní menšina obyvatel. Bohaté historické zkušenosti mají s takovým životem Židé. Už od středověku jsou totiž v každou chvíli nuceni v nějakém žít. Mezi ty nejslavnější patří i římské ghetto založené v roce 1555. Pokud jde o vztah k Židům, nemá se Řím čím chlubit. […]
Historie
Kočky padající z věže v Ypres: Středověký zvyk, který dodnes budí rozpaky
Na hlavním náměstí belgického města Ypres se každé tři roky shromáždí tisíce lidí. Z věže slavné tržnice létají do davu kočky, diváci jásají a snaží se je chytit. Naštěstí už nejde o živá zvířata, ale jenom o plyšové suvenýry. Kdysi to ale bylo jinak. Tato veselá podívaná připomíná jeden z nejpodivnějších a zároveň nejkrutějších zvyků […]
Historie
Zlo v sukni. Tři nejhorší bachařky z koncentračních táborů
Lidé s bezduchými výrazy ve tvářích se plahočí z vagónů směrem k bráně tábora. Jedna z žen pohlédne přímo na dozorkyni a jejich oči se setkají. Místo soucitu však přichází gesto, které nebožačku posílá rovnou do plynové komory. Jména jako Rudolf Höss (1901–1947), Josef Mengele (1911–1979) či Heinrich Himmler (1900–1945) zná každý, o koho se historie jen otřela. Jenže […]
reklama
záhady a tajemství
Klenot skrytý pod podlahou: Jak se unikátní románský poklad dostal do zapadlého Bečova?
Příběh relikviáře svatého Maura dodnes fascinuje historiky i milovníky záhad po celém světě. Tato románská zlatnická památka ze 13. století je po českých korunovačních klenotech druhým nejcennějším movitým majetkem v České republice. Přestože byl klenot v roce 1985 po dramatickém pátrání kriminalistů úspěšně nalezen, jeho minulost stále obestírá hustá mlha. Otázky, jak přesně se tato […]
Ztracené knihy Rudolfa II.: Kam zmizela nejzáhadnější knihovna Evropy?
V komnatách Pražského hradu se třpytí křišťály, astronomické přístroje i podivné alchymistické rukopisy. Císař Rudolf II. shromažďuje vše, co souvisí s tajemstvím přírody, hvězd i lidského poznání. Jenže po jeho smrti se jeho slavné sbírky začínají rozpadat a část z nich mizí navždy. Kdo odnesl nejvzácnější knihy? A existují ještě někde zapomenuté rukopisy, které nikdo […]
Tajemná Terra Australis: Dopluly římské obchodní lodě až do Austrálie?
Australský kontinent začali Evropané objevovat a prozkoumávat až v polovině 17. století. Existuje však možnost, že by se o tento vzdálený kontinent mohly zajímat již evropské starověké civilizace, a to o 15 století dříve? Již od starověku kartografové zakreslovali do map záhadný kontinent Terra Australis – Jižní zemi. Proč? Do jisté míry to byl smysl pro […]
Marcus Aurelius: Filozof na trůně, nebo unavený vládce závislý na opiu?
Dějiny si římského císaře Marca Aurelia (121–180) pamatují jako moudrého vládce s vášní pro filozofii, byť musíme tuto moudrost vnímat v kontextu jeho postavení i doby, ve které žil. Máme však nyní rozbít tuto obecně přijímanou pravdu na padrť a prohlásit, že to byl jen životem unavený a drogou ovládaný muž? Marcus Aurelius byl zastáncem stoicismu, učení, […]
historie
15 otázek o tajemné Mona Lise
Autorem asi nejslavnějšího obrazu světa je slovutný italský vynálezce Leonardo da Vinci (1452–1519). Jenže jeho nevinně usmívající dámu obklopují otazníky, na některé historici odpověď objeví, jiné zůstanou nezodpovězené. Kam si ji pověsil Napoleon? Samotný císař Napoleon Bonaparte (1769–1821) má pro malbu slabost, a tak si ji ještě jako první konzul přemístí do své ložnice v Tuilerisjkém […]
KGB versus CIA: Historie, střety a průšvihy dvou nejznámějších tajných služeb historie
Na ulici přibrzdí auto, z něhož vyskáče dvojice urostlých chlapíků. Stačí pár vteřin a už agresivně buší na dveře. O další okamžik později vlečou nebožáka do auta, a pak už ho nikdy nikdo nespatří. Dostal se totiž do rukou všemocné KGB. Jako sourozenci, kteří si nemohou přijít na jméno. Neustále se předhání v plánování sabotáží, […]
Kdo je víc? Pět operací, při nichž dochází ke střetu obou tajných služeb
Zpráva dorazí jen pár dnů poté, co se Američané rozhodnou vykopat pod východní částí Berlína několik stovek metrů dlouhý tunel. Sověti na sobě nenechají nic znát a nechají nepřítele, aby si myslel, že je přechytračil. Cennou informaci jim dodá jeden z agentů. Oba tábory jsou zvyklé působit v pozadí a podle situace tlačit, jak oni […]
Záhada kolonie Roanoke: Zůstalo jen jedno slovo!
Domy jsou opuštěné, borový les tiše hučí a večerní stíny se plazí mezi kmeny. Kolem osady je nově postavená palisáda, ale ani to nejspíš nedokáže osadníky zachránit. Muži, ženy, děti – všichni jsou pryč. Nadobro a navždycky! Kapitán John White (asi 1539–1593) v srpnu 1587 naposledy zamává své právě narozené vnučce a vstoupí na palubu. Nechce […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz