Hitlerovské Německo už to má spočítané, to správně tuší snad všichni rozumně myslící lidé nejenom v Evropě? Jak prožívá svoje Vánoční svátky na sklonku roku 1944 sám Adolf Hitler? Samozřejmě ještě netuší, že budou poslední. A myslí si, že se válečný vývoj ještě dá zvrátit.
Německý vůdce Adolf Hitler (1889‒1945) se snaží zvrátit křesťanský význam Vánoc. Zakázat tyto svátky ale nemůže, a proto se snaží dát jim punc svátku oslavujícího nacionální socialismus a německé hrdinství.
Hitler věřil, že náboženství nemá v jeho tisícileté říši místo, a tak nahradil křesťanskou postavu Ježíše severským bohem Ódinem a vyzval Němce, aby toto období slavili jako svátek „zimního slunovratu.“
První večírek
Jak se odvíjely v čase jeho vánoční oslavy? Svůj první formální vánoční večírek s NSDAP v Bürgerbräukeller pořádá v prosinci 1921. Sejde se na něm 4000 jeho prvních příznivců, aby společně strávili vánoční čas a vyslechli si jeho projev.
Dav se shromáždí kolem vánočního stromu za zpěvu vánočních koled a nacionalistické hymny. Lidé si vyměňují dárky a přinášejí charitativní dary dělníkům.
Hitler tehdy zavede tradici pronášení „vánočního projevu“ na každoroční stranické „německé vánoční oslavě,“ která se obvykle koná na Štědrý den a účastní se jí jeho nejvěrnější stoupenci.
Zakázaná figurka
Co vůdce dostává pod stromeček? V roce 1937 projeví radost nad darem od Josepha Goebbelse (1897‒1945). O co jde? Obdrží patnáct dílů kresleného seriálu Mickey Mouse.
To ale nezbrání tomu, aby tato roztomilá figurka myšáka byla o čtyři roky poté prohlášena za nežádoucí. Označena dokonce za nepřítele třetí říše a zakázána.
V roce 1939 spatřila světlo světa vánoční pohlednice zobrazující Adolfa Hitlera, jak si užívá sváteční světla na svém vánočním stromku. Tento rok ji vytiskli poprvé a poté zůstala v oběhu po celou válku.
Ostrá hádka
Svoje poslední Vánoce tráví Hitler v „Adlerhorstu“, což je velitelské velitelství v izolované části pohoří Taunus. Z tohoto místa dohlíží na ofenzívu v Ardenách. Koná se zde pouze malá „oslava“ se zaměstnanci a jeho doprovodem (sekretářky atd.).
Hermann Göring (1893‒1946) dorazí do Adlerhorstu v noci a následující den se s Hitlerem pohádá. Lehce mu totiž naznačí, že ofenzíva pravděpodobně selže a že by měli uvažovat o vyjednaném příměří zprostředkovaném Švédskem.
Někteří historici se domnívají, že tato epizoda znamenala bod, kdy Hitler „odepsal“ Göringa jako svého nástupce. A co se Hitler o Vánocích jedl? K snídani 25. prosince 1944 dostal čaj a müsli.
Na oběd se podávala nudlová polévka, dále květák s máslem a strouhankou a listovým těstem, bramborová kaše. Následovala odpolední čokoláda. Večer patřil krupicové a celerové polévce a dezertu z vinné pěny.
Nechybí píseň
A jak vypadají poslední Vánoce třetí říše? V roce 1944 je nacisté pojmenují jako den památky mrtvých, především padlých vojáků – Německo do té doby ztratilo ve válce téměř čtyři miliony mužů.
Z Německa pocházejí dvě slavné vánoční koledy, Stille Nacht, Heilige Nacht a O Tannenbaum. Místo Stille Nacht, Heilige Nacht je ale teď možné slyšet hlavně píseň s názvem Exalted Night.
Navzdory nacistickým pokusům převzít vánoční tradice do svých rukou, přežila konec Třetí říše a Hitlerovu smrt pouze tato tradice, zpívání Exalted Night. Píseň je v roce 1945 zakázána jako nacistická propaganda, ale některé německé rodiny ji zpívají ještě v 50. letech.
