Ospalé městečko Fall River ve státě Massachussetts sužuje horký den. Je 4. srpna 1892, hodinu před polednem, když se domem na Second Street č 92 ozve volání „Maggie, pojď sem rychle! Otec je mrtvý! Někdo ho zabil!“

To rozrušená Lizzie Bordenová (1860–1927) volá na služku Bridget Sullivanovou (1869–1948) a ta s hrůzou hledí na pohovku, kde leží Andrew Borden (1822-1892).

Lebku zalitou krví má rozmlácenou, jedno oko rozseknuté. Všude, dokonce i na stěnách, je krev. O chvíli později je v patře nalezena také mrtvola jeho ženy Abby (1828–1892). Leží na podlaze tváří k zemi.

Hlavu, v kaluži krve a rozbitou na kaši, má téměř oddělenou od těla ranou do šíje.

Zatčení Lizzie všechny překvapí

Už 12. srpna je překvapivě zatčena a ze zločinu obviněna Lizzie Bordenová. „Jsem nevinná!“ trvá na svém a celá země je na nohou. Ženské spolky pořádají demonstrace na její podporu. Není divu.

Na lavici obžalovaných sedí důstojná dáma, která pilně chodí do kostela a v nedělní škole vyučuje děti imigrantů. Na sobě má střízlivé černé šaty a z každé strany stojí jeden duchovní.

Reverend Edwin Buck (1824 –1903) i reverend Walker Jubb (1837–1904) věří v její nevinu.

Prokurátor Hosea Knowlton (1847–1902) a jeho asistent William Moody (1853–1917) jsou přesto odhodláni prokázat opak.

Obhajoba smete obžalobu

Jejich úvodní řeč je natolik dramatická, že Lizzie v jednu chvíli omdlí.

Bratr zavražděné John Vinnicum Morse (1833–1912) potvrdí, že se Andrew Borden chystal změnit závěť ve prospěch své ženy a drogista Eli Bence (1865–1915) vypoví, že si u něj Lizzie chtěla koupit kyselinu kyanovodíkovou.

Rodinný lékař vypoví, že den před vraždami rodinu sužovaly silné bolesti břicha. Mluví se o šatech které Lizzie po vraždě pálila v kamnech. Obhajoba je však skvěle připravena. Zpochybní většinu výpovědí.

Rodinného lékaře přinutí připustit, že „bolesti mohly být otravou z levného skopového, které stálo několik dnů na kamnech.“ Rozporuplnou výpověď Lizzie musí soud odmítnout poté, co Dr. Bowen (1840-1918) dosvědčí, že rozrušené ženě podával na uklidnění morfium a to mohlo ovlivnit její chování i paměť. Několik svědků mluví o cizinci, který se v době vraždy pohyboval v okolí domu.

Nevypadá jako ďábel? Tak je nevinná

„Jestliže byste ji chtěli uznat vinnou, pak byste museli věřit, že je to sám ďábel,“ hřímá obhájce George D. Robinson (1834 –1896) ve své závěrečné řeči a ptá se. „Pánové, vypadá snad obžalovaná jako ďábel?“ Porota se moc nerozmýšlí.

Přes řadu nejasností je Lizzie v pondělí 19. června 1893 osvobozena. Vražda manželů Bordenových zůstává záhadou do dnešních dnů.