Přinášíme vám pelmel zajímavostí pro dnešní den!
Proč nás svědí tělo?
Svědění mohou způsobit různé kožní problémy, alergie, reakce na okolí nebo kořeněná jídla, nevyspání, psychické problémy, onemocnění ledvin, hormonální výkyvy, nedostatek vitamínů, kousnutí od komára a spousta dalšího.
Příčin, které způsobují svědění pokožky, je mnoho. Někdy může svědění značit závažnější problémy, jindy naprosto banální. Všimli jste si ale, že nás může začít kůže svědit ve chvíli, kdy se drbe někdo jiný vedle nás?
Věřte tomu, nebo ne, ale i tento jev byl podroben vědeckému zkoumání. Výzkumníci na Washingtonské univerzitě využili makaky a myši, aby zjistili, jestli také u nich dochází k tzv. sociálně nakažlivému svědění. A opravdu ano.
Při podrobném pohledu na mozek myší zjistili, že při drbání se aktivuje určitá část mozku, která je zodpovědná za biologický rytmus těla. Postupně došli k zjištění, že nakažlivé drbání je vrozené (instinktivní) a je vlastní všem zvířatům, lidi nevyjímaje.
A proč? Představte si třeba krávy. Pokud na jednu zaútočí komár, ožene se ocasem, aby ho odehnala, a ostatní ji z preventivních důvodů napodobí.
Kdybychom se provrtali Zemí skrz jádro, opravdu se dostaneme do Austrálie?
Kde jsou naši protinožci? Přece v Austrálii. Nebo snad ne? Realita říká, že ne. Jedná se široce rozšířenou mýlku, nad kterou se málokdy více zamyslíme. Austrálie sice je na opačné polokouli, ale opravdu není „naproti“.
Kdybychom se z naší krásné zemičky rozhodli provrtat skrz zemské jádro na druhou stranu planety (samozřejmě pokud by to bylo vůbec možné), dostali bychom se někam doprostřed Tichého oceánu.
Místo seznámení s klokany bychom si maximálně mohli podat ploutev s tuňáky. Prakticky z většiny míst bychom se provrtali do moří nebo oceánů. Pouze 4,4 % pevniny má na protilehlé straně opět pevninu!
Například z Číny by bylo možné dostat se do Chile a Argentiny, z Ruska do Antarktidy a ze Španělska na Nový Zéland.
Co znamená atomový čas?
Atomový čas je čas, měřený atomovými hodinami. Na rozdíl od slunečního času běží atomový čas mnohem přesněji. V současné době jsou atomové hodiny nejpřesnějšími hodinami vůbec.
K měření se využívá kmitů atomů rubidia nebo cesia, které jsou stálejší a mnohem vhodnější než rotace Země. Jejich přesnost je opravdu neuvěřitelná – za 1000 let se mohou odchýlit maximálně o jednu sekundu!
Mezinárodně uznávaný atomový čas byl zaveden 1. 1. 1972. Na jeho základě je například automaticky nastavován čas na všech elektronických zařízeních, připojených k internetu.
Proč si policisté při ohledávání místa činu nerozsvítí, ale používají baterku?
Vídáme to ve většině kriminalistických filmů i seriálů. Někde se stane zločin a na místo je povolána policie, aby ohledala místo činu, zajistila stopy a pokud možno v co nejkratším čase vyřešila případ. Proč ale provádějí ohledání za svitu baterky?
Není to hloupost? Humorista by odpověděl, že se tak dělá proto, aby se šetřila elektrická energie a postiženému nevznikala další škoda. Jiní by řekli, že je to pouhý televizní výmysl pro zvýšení napětí.
Ovšem věřte tomu nebo ne, opravdu si při ohledávání místa činu nesvítí stropním světlem! Aspoň ne po celou dobu.
Policisté používají ostré světlo baterky proto, aby si mohli na zem i ostatní povrchy posvítit pod ostrým úhlem a byly tak lépe vidět stopy v prachu, které za normálního světla nemusejí být vůbec viditelné.
Bylo dřív vejce, nebo slepice?
Věčnou otázku, jestli bylo dřív vejce nebo slepice, si pokládali už staří Řekové.
První dochovaná písemná zmínka pochází z roku 46. Řecký historik Plutarchos napsal zamyšlení s názvem „Byla první slepice, nebo vejce?“ a uváděl v něm, že si tuto otázku pokládají filozofové už mnoho let.
Nezajímal je samozřejmě původ slepice, sloužila hlavně jako metafora k vysvětlování důležitějších témat. Pokud však pomineme veškeré filozofické úvahy, jaká je odpověď z hlediska evoluce? Odpověď na to přinesli až vědci 21. století.
Tvorové snášející vejce žili na zemi tisíce let před první slepicí. Mohlo by se proto zdát, že první bylo vejce. Jenže skořápka slepičího vejce obsahuje protein, který dokáže vytvořit jedině slepice.
Předpokládá se proto, že první slepice musela mít nějakou genetickou odchylku. Stačila drobná a jemná, ale dostatečně výrazná, aby se nově vzniklý tvor dal považovat za slepici. První slepice tedy byla potomkem jiného druhu, než byla ona sama. A teprve v po svém vzniku mohla začít snášet vajíčka.
Proč se žiletka tupí?
Obecně se předpokládá, že během holení vousů dochází k zaoblování ostré hrany žiletky, a ta se následkem toho otupí. Aby se tento předpoklad ověřil, rozhodli se vědci použít účinný elektronový mikroskop, aby pozorovali, jak se žiletka mění.
Proto je velmi překvapilo, co viděli. Místo zjištění, že žiletka postupně ztrácí ostrou hranu, zpozorovali opačný jev. Na hraně žiletky vznikaly drobné trhliny a postupně se odlamovaly mikroskopické kousíčky.
Zjistili, že ačkoliv je ocel pevná, je také nečekaně náchylná k rozštípnutí. Prakticky tak dochází k tomu, že mnohonásobně měkčí vousy lámou ocel. Žiletka se tedy neotupí, ale její hrana naprosto ztratí celistvost.
Proč se nemohou upíři vidět v zrcadle?
Představy o literárních a filmových upírech jsou rozmanité. Od vznešeného Draculy přes hororového Nosferatu, romantického Lestata, uhrančivého Angela až třeba po třpytivého Edwarda. Přesto mají jedno společné – v zrcadle se jejich podoba neodráží.
Důvod je prostý. Stejně jako vlkodlaci ani upíři nesnášejí stříbro. Podle pověstí je stříbro kovem prokletých. Dotyk s lesklým kovem je pro upíra fyzicky nemožný a vrcholně bolestivý.
A protože se dřív stříbro používalo pro vytvoření odrazové vrstvy zrcadla, stříbrný povrch nedokázal vytvořit upíří odraz, protože upíří atomy a stříbro jsou zkrátka neslučitelní. Toliko k propojení vědy a mytologie.
Ovšem dnes se už zrcadla nevyrábějí za pomoci stříbra, takže v moderních zrcadlech by měl být upír vidět stejně dobře jako kterýkoliv jiný člověk.
Kde a kdy vznikly plyšové hračky?
Plyšové hračky jsou nejoblíbenější hračkou na světě a neexistuje snad jediné dítě, které by nemělo svého oblíbeného plyšáka. Úplně prvním plyšovým zvířátkem byl medvídek.
První exemplář vznikl v USA a dostal jméno po tehdejším prezidentovi Theodoru Rooseveltovi – Teddy. Jedna verze příběhu tvrdí, že byl vyroben jako symbol útěchy potom, co prezidentův tábor v lese napadl medvěd a on jej nezabil.
Druhá verze zase hovoří o prezidentově vztahu k přírodě a ruském páru, který na jeho počest začal vyrábět malé hadrové medvídky, vycpané cupaninou. Ať už je pravdivá kterákoliv verze, plyšové hračky nám dělají společnost neuvěřitelných 120 let!
Může pštros dýchat, když strčí hlavu do písku?
Bohužel zatím nikdy nikdo nezkoumal, jestli pštros dokáže zadržet dech. Nebyl k tomu žádný důvod, protože pštros nestrká hlavu do písku. Jedná se o další široce rozšířený omyl. A je celkem jednoduché vysvětlení, jak tomu došlo.
Často je možné vidět pštrosa se skloněnou hlavou, jak se přehrabuje v nánosech prachu a písku a hledá v nich drobné kamínky, které by mohl sníst. V případě nebezpečí se rozhodně neschovává.
Hlava ve výšce kolem 2,5 metru mu umožňuje vidět dostatečně daleko a pokud se cítí ohrožen, tak na nic nečeká a dá se do běhu. Dokáže vyvinout rychlost až 60 km/h a běžet v ní i dlouhé vzdálenosti, takže predátorům snadno uteče.
Když se náhodou ocitne v bezprostředním ohrožení, neváhá sám zaútočit a do útočníka začne divoce kopat a klovat. Jeho obrana je tak účinná, že je schopen těžce zranit, až zabít i dospělého člověka.
Proč občas indukční varná deska bzučí?
Principem fungování indukční varné desky je elektromagnetická indukce. Jedná se o důsledek vzájemného působení elektrického a magnetického pole. Elektromagnetické pole produkuje teplo, které prostupuje dnem nádoby, položené na varné desce.
Samotná varná deska se skoro nezahřeje a většina tepla vzniká přímo ve varné nádobě. Samozřejmě bude indukční deska teplá od horkého hrnce, nebude však nikdy tak horká jako u klasické sklokeramické desky, která má v sobě zahřívací spirály.
A protože indukce funguje díky dokonalému přilehnutí dna hrnce na plochu desky, jakákoliv nerovnost a prohnutí způsobí, že elektromagnetické pole hrnec rozvibruje a rozbzučí.
Jemné tichounké bzučení je tedy normální, ale jakékoliv hlasité zvuky značí, že je deska v nepořádku, nebo je nejvyšší čas koupit nové hrnce.
