Zámek v Kunštátu sice nepatří mezi nejproslulejší u nás, odehrál se tu ale jeden velmi děsivý a záhadný příběh. Jednalo se o jeden z prvních velkých zločinů nastupujícího režimu a rozhodně bychom na něj neměli zapomenout.
Dne 8. června 1948 zde byla za dosud nevyjasněných okolností zavražděna rodina špičkového vědce Ericha Hudce. Že jste o něm dosud neslyšeli? Snad je to způsobeno tím, že si představitelé komunistického režimu přáli, aby se na tohoto geniálního muže zapomnělo.
Jenže proč? Vždyť Hudec byl jedním z otců televizního vysílání a přenosů informací na dálku vůbec. Jeho tajné patenty užívalo dokonce i americké námořnictvo.
Protože ale jeho rodina zemřela za tragických, a hlavně velmi podezřelých okolností, o Hudcovi se v tehdejším Československu téměř nemluvilo. My se to nyní pokusíme alespoň z části napravit.
Získali mocné nepřátele
Syn českých rodičů se narodil 19. června 1901 v Berlíně, a právě zde také později při berlínské olympiádě uskutečnil vůbec první televizní přenos v historii.
Za války musel pracovat pro nacisty a při náletech na Berlín bylo jeho výzkumné pracoviště přesunuto do jedné obce u Prahy.
Tehdy se Erich, který nikdy nezapomněl na svůj český původ, projevil jako velký vlastenec a zachránil radiostanici, která byla jednou z klíčových stanic v protektorátu.
Po válce se musel Erich přesunout i s celou svou rodinou do zámku v Kunštátu, kde pro něj byly zřízeny výzkumné laboratoře. Na počátku celé tragédie pak byla zřejmě půjčka na pokračování jeho výzkumů. Manželé Hudcovi kvůli ní totiž získali mocné nepřátele. Zvláště Rudolf Barák, pozdější ministr vnitra, měl s Hudcem velký problém.
Rudolf Barák neuměl odpouštět
Sice tehdy ještě neměl takové kompetence, aby mohl zastavit Erichovy výzkumy, ale moc dobře si pamatoval, že byl přehlasován, když se o půjčce jednalo. A jak o něm bylo známo, Rudolf Barák nechtěl a ani neuměl odpouštět.
Byl snad on pravým strůjcem tragédie, ke které v zámku došlo? Jistě to nevíme, leccos však tomu nasvědčuje.
Navíc si nikdo dodnes nedovede představit, že by Erichova milující manželka Hildegarda byla schopná zavraždit jejich syna a pak spáchat sebevraždu skokem ze zámeckého okna.
Ač se nám to dnes může zdát přinejmenším podivné, právě tak zněly závěry tehdejšího vyšetřování.
Zoufalý zápas o život
K tragédii došlo poté, co se Erich Hudec nevrátil ze služební cesty do zahraničí a z exilu připravoval i útěk manželky a syna. Fotografie pořízené na místě činu naznačují trochu jiný než oficiální příběh.
Příběh o ženě, která ze všech sil bojovala o život a která zcela jistě nechtěla zemřít. Už na první pohled je totiž zřejmé, že Hildegarda v dlani pevně svírala šlahoun břečťanu, jako by se ho chtěla při pádu zachytit.
Jako by doufala, že právě tento poslední zoufalý pokus jí může zachránit život. Na dalších snímcích pak můžeme vidět, že do té doby souvislý porost břečťanu na zámecké zdi pod oknem, z kterého měla Hudcova manželka vypadnout, je stržen.
Je tak zcela evidentní, že zde došlo k zápasu o život, který vzorná manželka a milující matka prohrála.
Měla z čeho zaplatit
Že je na celém příběhu leccos podivného, dokázala nedávno i briliantová souprava, kterou kdysi Hildegarda ukazovala svému příbuznému. Tehdy mu prý říkala, že pokud by došlo na útěk a skrývání, tak má z čeho zaplatit.
Jaký to byl šok, když tento příbuzný, dávno po těchto událostech, navštívil výstavu, která měla národu ukázat, co vše Rudolf Barák nakradl během své činnosti. Na vlastní oči tam totiž spatřil soupravu, kterou mu kdysi Hildegarda ukazovala.
Stál Rudolf Barák za strašlivou vraždou Hudcovy manželky a syna? To dodnes nevíme. Jedno je ale více než jisté – skutečné pachatele zcela jistě znal a pravděpodobně je i kryl.
Na jejím těle se nenašly stopy krve
Tehdejší státní moc to ale viděla jinak. Závěr vyšetřování vyzněl tak, že Hildegarda nejprve zavraždila svého malého syna a pak sama vyskočila z okna. My už ale víme, že tak to být v žádném případě nemohlo.
Vždyť zranění Hildegardy ani náhodou neodpovídala pádu z okna. Stejně tak nemohla zavraždit svého syna sekyrou. Na jejím těle a šatech se totiž nenašly žádné stopy krve, což znamená, že nemohla provést onen zběsilý útok na svého chlapce.
Vše spíš nasvědčovalo tomu, že se i se synem chystala utéci do ciziny za manželem. V místnostech, které rodina obývala, se totiž našel kufr sbalený na cestu. Je tak více než zřejmé, že zde došlo ke dvěma strašlivým vraždám. Ale byly opravdu jen dvě?
Neštítili se zabít malé dítě
Pachatelé na místě činu totiž zanechali stopy, které naznačují, že došlo ještě k jedné násilné smrti. Našel se zde totiž plánek trasy ze Skalice nad Svitavou do Kunštátu.
Namalovaný plánek evidentně použil najatý převaděč, který měl pomoci Hildegardě a jejímu synovi, na své cestě k zámku. Můžeme se tak jen domnívat, že byl odhalen a těsně před tím ještě schoval plán, podle kterého se k zámku dostal.
Tělo onoho převaděče se ale nikdy nenašlo. Zřejmě ho ale potkal stejný osud a jako Hildegardu a jejího syna Oldřicha. Je strašné, že se brutální vrazi neštítili zabít malé dítě. Vždyť z dochovaných snímků je jasné, že se Oldřich pokoušel svým katům uniknout.
Jeho osud je stále obestřen tajemstvím
Měl začerněné nohy, jako by se chtěl na poslední chvíli ukrýt ve strojovně výtahu, která se v zámku nachází. Mrtvý chlapec byl ale nalezen ve své posteli a jen stěží můžeme předpokládat, že by ho jeho starostlivá maminka uložila ke spánku se špinavýma nohama.
A je už vůbec nemyslitelné, že by jej sama zavraždila. V případu rodiny Ericha Hudce tak stále figuruje celá řada záhad a tajemstvím je obestřen i osud špičkového vědce. Od roku 1948 o něm dlouho nebylo nic známo, jako by se úplně vypařil z povrchu zemského.
Až před nějakým časem ohlásili badatelé úspěch. V americkém archivu v Kansasu se podařilo objevit obrovský soubor několika set stran materiálu, týkajících se vstupních procesů a víz Ericha Hudce ve Spojených státech.
Před zákonem je stále vražedkyní
Můžeme se tak domnívat, že se Erich Hudec po vyvraždění své rodiny schoval v Americe. Tam urychleně registroval své patenty, které byly až do té doby utajeny a poté zcela jasně sloužily v obranném průmyslu a uplatnilo je i americké námořnictvo.
Další Hudcův osud je ale opět opředen velkým tajemstvím a legendy se šíří i o jeho záhadné smrti v roce 1972. Vždyť ani koroner si tehdy nebyl jistý skutečným datem jeho smrti.
Pomsta komunistického režimu se tak nejspíš nezastavila ani smrtí Hildegardy Hudcové a malého Oldřicha. Najatí vrazi si možná Hudce našli i v Americe a tam jej bez milosti zabili. Ani tím to ale zdaleka neskončilo.
Společný hrob matky se synem na kunštátském hřbitově byl totiž zrušen ještě před uplynutím zákonné lhůty. Badatelé se nyní snaží alespoň o očištění jména Hudcových. Vždyť před zákonem je Hildegarda stále vražedkyní.