Zrak je v živočišné říši skutečně velice různorodým fenoménem. Některá zvířata vidí mnohem lépe než člověk, avšak celá řada z nich zase zrak ke svému životu nepotřebuje vůbec…

Bystrozraký chameleon

Co se zvířecí říše týče, nejdokonalejší stavbu oka má pravděpodobně chameleon, jenž svou budoucí potravu může vidět až na vzdálenost jednoho kilometru a každým okem pohybuje nezávisle na sobě.

Viděné obrazy se tak neslučují dohromady v jeden obraz, mozek vyhodnocuje každý obraz zvlášť. Rovněž i při pátrání po kořisti kouká chameleon každým okem zvlášť a teprve, když chce na svou oběť vystřelit svým dlouhým jazykem, zamíří na ni oběma očima.

Další zajímavou vlastností oka chameleona je skutečnost, že se na svoji budoucí kořist může dívat z několika různých úhlů, aniž by přitom pohnul svým tělem.

I ptáci vidí velice dobře…

Také většina ptáků má až 3x více zrakových buněk na milimetr čtvereční než člověk, což jim zajišťuje skutečně dokonalý zrak. Například sokol zaznamená pohyb v krajině až na vzdálenost šesti kilometrů.

Chobotnice zase svůj zrak zaostřují podobně jako fotoaparát, takže se jejich čočka vysouvá a zase zasouvá jako objektiv.

Jak se žije ve tmě?

V jeskynních hloubkách, kam nikdy neproniknou sluneční paprsky, naopak trvale žijí živočichové, kteří ke svému životu vůbec nepotřebují ani světlo, ani zrak.

Zrakový hendikep některé ryby, žijící v temných jeskyních, vyrovnávají velice dobře rozvinutým systémem postranní čáry, který tvoří řada tlakových receptorů podél boků těla ryby. Ty registrují veškeré vibrace a také i proudění vody.

Slepí ráčci se zase v naprosté tmě orientují pomocí dlouhých, citlivých tykadel. Většinou jsou čistě bílí a daleko křehčí než jejich příbuzní z osvětlených povrchových vod.

Ve stálé tmě totiž nejsou potřeba žádné pigmenty kvůli ochraně před sluncem a predátory…