Mají to v životě Lenky těžší, než Katky a Michaely? Anebo ve škole dostávají o chlup lepší známky jen proto, jak se jmenují? A skutečně platí, že jméno má mnohde vliv i na výši platu?

Je vůbec možné, že by rodiče dokázali jen výběrem jediného slova natolik ovlivnit náš život?

Píše se rok 1948. Československem zmítá únorový puč a následný příklon k totalitě, na massachusettské Harvardově univerzitě ale mají o dost banálnější starosti.

Právě je zde publikována studie zkoumající, jaký vliv mají jména absolventů na jejich univerzitní úspěchy a soukromý život. A světe div se, ukáže se totiž, že rozdíl tu je:

Studenti s běžnými jmény mají evidentně o dost snazší cestu, než ti s netradičními, které pronásledují častěji neurózy.

Nic není, jak se zdá…

Je tohle důkaz, že například Tomášové mají větší šanci na pohodové proplutí vysokoškolskými vodami, než třeba Aureliové či Soterové? Jen na první pohled. Teprve pozdější přezkoumání studie odhalí trhliny.

Nositelé netradičních jmen totiž z většiny pocházejí z bohatších rodin a ono neobvyklé jméno je jedno z jejich „prostředních“ obdržených při křtu, který si zvolili k používání, protože to jejich jim přišlo příliš fádní.

To je kiki, to je bouba

Také máte někdy na pocit, že k některým lidem pasují jména jako na míru, a další jakoby se měli jmenovat jinak? To má hned dva důvody. První má vtipný název – efekt kiki / bouba.

Ten zdokumentuje již roku 1929 německý psycholog a fenomenolog Wolfgang Köhler (1887–1967). Prokáže, že na základě zvukomalby přiřazujeme k objektům určité názvy. Například pro kiki tvary ostré, kdežto pro boubu zaoblené. Podobně to funguje u vzezření lidí kolem nás.

Formujeme se podle jména?

Faustovský, na svou dobu pobuřující a goticky temný. To je román Obraz Doriana Graye od Oscara Wildea (1854–1900). Dorianovi se splní přání, aby se stopy úpadku věkem a dekadentním životem zrcadlily jen do jeho portrétu.

A právě jako Efekt Doriana Graye nazve roku 2017 svou studii nadnárodní tým vedený marketingovou expertkou Jonat Zwebnerovou (*1974) z Reichmanovy University v Izraeli. „Jméno je první, co dostanete do vínku. Sociálně vás zařadí.

Má své přidružené charakteristiky, které vytvářejí stereotyp, jaký je od nás očekáván. To se často projeví i na našem vzhledu,“ vysvětluje Jonat Zwebnerová s tím, že většina lidí se snaží být osobou, kterou ostatní očekávají.

Jádrem výzkumu se stane přiřazování jmen k fotografiím obličejů. A výše úspěšnosti je zarážející!

Změň si příjmení, dostaneš víc

Na jméno ale nemůžeme házet všechny trable či radosti žití. Už v roce 1984 mapuje floridská psycholožka Debra Crispová se svým týmem vliv jmen na dosažené vzdělání.

A existuje i požehnaně dalších nových výzkumů sledující na základě statistik vliv jména na dlouhověkost a celou řadu dalších faktorů. Co se prokáže? Nic.

Respektive to, že je jedno, zda jste Karel nebo Pepa, šanci na červený diplom či 100 svíček na dortu to neovlivní.

Ovšem i zde existuje velké ALE. Tandem ekonomů z Chicagské univerzity Marianne Bertrandová a Sendhil Mullainathan vytvoří roku 2004 na 5000 falešných životopisů.

A hle, bez ohledu na vzdělání a zkušenosti dostanou jména, která zní spíš jako bělošská, až trojnásobek kladných odpovědí.

Podobně to vypadá třeba ve Švédsku – přistěhovalci, kteří si změní příjmení na seversky znějící, mají statisticky minimálně o 20% vyšší plat.