Domů     Jiří z Poděbrad: Jediný král nepocházející z královské dynastie
Jiří z Poděbrad: Jediný král nepocházející z královské dynastie
16.7.2024

Husitský král či král dvojího lidu. Tyto přezdívky si vyslouží jediný český král, který nepochází z panovnické dynastie, ale z domácí šlechty.

reklama

Jiří z Kunštátu a Poděbrad, kališník, který se po celou dobu své vlády snaží o pokojné soužití kališnické většiny s katolickou menšinou. Proč se mu to nedaří?

Zikmund Lucemburský (1368–1437) po sobě nezanechává žádného mužského potomka.

Svoji jedinou dceru Alžbětu však provdá za Albrechta Habsburského (1397–1439), o kterého jako poručník pečuje od chlapcových sedmi let, kdy mu zemřel otec. Roku 1420 se spolu dokonce účastní křížové výpravy proti husitům.

Alžběta je dědičkou českého a uherského trůnu. Přestože Zikmund označí Albrechta za svého dědice, má po jeho smrti v roce 1437 problém domoci se svých následnických práv. Nicméně nakonec se mu podaří získat německou, uherskou i českou korunu.

reklama
Alžběta Lucemburská. FOTO: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo
Alžběta Lucemburská. FOTO: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

Příliš mladý na vládnutí

V Čechách se proti němu však staví opozice vedená Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna, která českou korunu nabízí polskému princi Kazimírovi, ale Albrecht svá práva uhájí.

V roce 1439 se vydává do Uher kvůli výpravě proti Turkům, kde se bohužel nakazí úplavicí a koncem října na ni ve vojenském táboře nedaleko Komárna zemře.

Jeho manželka mu několik měsíců po jeho smrti porodí syna Ladislava (1440–1457), který získá přídomek Pohrobek. Starší syn Jiří již v té době nežije.

Bezvládí v českých zemích

Ačkoliv se Alžběta snaží hájit dědická práva svého syna na uherský a český trůn, situace je komplikovaná. Nakonec se uherským králem stává Ladislav v roce 1444, správcem království je do doby jeho zletilosti jmenován vojvoda János Hunyady.

V Čechách jsou ale poměry složitější, království spravují zemské sněmy vedené českými šlechtici.

Od roku 1439 do roku 1453, kdy je Ladislav Pohrobek zvolen českým králem, panuje v zemi bezvládí, vyplněné bojem o moc mezi katolickou a kališnickou šlechtou a městy.

Jiří z Poděbrad, samozvaný správce Čech

Jsou vytvořeny krajské spolky, tak zvané landfrídy, které se dělí o vládu v Čechách. V roce 1444 se hlavní postavou stává Jiří z Poděbrad (1420–1471), pod jehož vedením vzniká Poděbradská jednota a pokračuje drobná válka mezi šlechtou a městy.

V roce 1448 vytáhne Jiří na Prahu, kterou obsadí. Prohlásí se za správce země do dospělosti krále, ale katolická šlechta jej neuzná. Konflikt je řešen vojensky. Poté, co v něm Jiří z Poděbrad zvítězí, uzná ho roku 1452 za správce Čech i katolická šlechta.

Požadavky Čechů na českého krále

Teprve roku 1453 je dosaženo dohody o přijetí Ladislava Pohrobka za krále. Moravské stavy ho za dědičného krále uznávaly již dříve, ale ty české žádají, aby se král před nástupem na trůn zavázal k plnění určitých podmínek.

A tak se Jiří z Poděbrad za Ladislavem vypraví do Vídně a žádá po něm zachování zemských svobod, uznání Basilejských kompaktát a potvrzení Jana Rokycany (1396–1471), husitského teologa, arcibiskupem.

Jiří přísahá králi věrnost a je mu potvrzena jeho správcovská funkce na šest let.

Ladislav Pohrobek. FOTO: Habsburger / Creative Commons / volné dílo
Ladislav Pohrobek. FOTO: Habsburger / Creative Commons / volné dílo

Korunovace Ladislava Pohrobka

Ladislav Pohrobek je dne 28. října 1453 korunován v Praze českým králem, nicméně výkonnou moc si po dobu královy nezletilosti udrží Jiří z Poděbrad, kterého Ladislav ustanoví nejvyšším hofmistrem.

Má před sebou nelehký úkol, musí zajistit pořádek v zemi rozvrácené husitskou revolucí. Naštěstí je k tomu jakoby předurčen. Je to moudrý, pracovitý a lstivý politik, mistr taktických ústupků a kompromisů, ovšem oplývající výmluvností.

Rovná spory mezi šlechtou, snaží se zlepšit bezpečnost v zemi a rozvíjet obchod, a především udržovat rovnováhu mezi kališnickým a katolickým panstvem.

Nečekaná smrt mladého krále

Na podzim roku 1457 se Ladislav Pohrobek vrací do Prahy, aby se zde oženil s dcerou francouzského krále. Po ani ne dvou měsících nečekaně ve svých 17 letech umírá.

Okamžitě se začínají množit obvinění, že ho nechal otrávit Jiří z Poděbrad, případně jeho manželka Johana z Rožmitálu. Až téměř po 500 letech provedená expertiza ukázala, že Ladislav zemřel na akutní leukémii.

O uprázdněný český trůn se uchází řada zájemců, například císař Fridrich III. Habsburský či polský král Kazimír. Až v únoru 1458 oznamuje svoji kandidaturu i sám Jiří z Poděbrad.

Jan Škramlík: Ladislav Pohrobek na smrtelném loži děkuje zemskému správci Jiřímu Poděbradskému. FOTO: ΑΩ institut / Creative Commons / volné dílo
Jan Škramlík: Ladislav Pohrobek na smrtelném loži děkuje zemskému správci Jiřímu Poděbradskému. FOTO: ΑΩ institut / Creative Commons / volné dílo

První a jediný český šlechtic králem

Sněm zasedá několik dní v Praze na Staroměstské radnici, nakonec je 2. března 1458 jednomyslně zvolen českým králem Jiří z Poděbrad.

Česká utrakvistická většina si totiž přeje zachovat výdobytky husitské revoluce, zejména přijímání pod obojí, ale také získané hmotné statky. Své přijetí za krále si ale Jiří musí vynutit vojensky, ačkoliv k tomu má odpor.

Traduje se, že od té doby, co se v pouhých 14 letech musel účastnit bitvy u Lipan (1434) vojenskou vřavu přímo nesnáší a místo boje volí diplomacii.

Josef Mathauser: Zvolení Jiříka z Poděbrad králem českým roku 1458. FOTO: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo
Josef Mathauser: Zvolení Jiříka z Poděbrad králem českým roku 1458. FOTO: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

Braňte víru před kacíři!

V předvečer své korunovace, konané 7. května 1458, musí Jiří i s manželkou Johanou složit tajný slib, že zachovají poslušnost papežovi, budou bránit jednotu víry a pronásledovat kacíře.

Rozdíl je v tom, že papež považuje za kacíře i kališníky, takto to ale Jiří, sám umírněný kališník, rozhodně nevnímá. Každopádně se stává jediným českým králem, který nepochází z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty. Vyslouží si přezdívku „husitský král“ či „král dvojího lidu“.

Skleněná vitráž uvnitř nádražní budovy v Poděbradech. FOTO: Perituss / Creative Commons / CC0 1.0
Skleněná vitráž uvnitř nádražní budovy v Poděbradech. FOTO: Perituss / Creative Commons / CC0 1.0

Kacířský král na českém trůnu

Na domácí půdě se snaží o dodržování bazilejských kompaktát, dobré vztahy ale udržuje i se sousedními státy. Poklidné období jeho vlády však končí roku 1462, kdy papež Pius II. začíná na Jiřího naléhat, aby zakročil proti kacířským husitům.

Král vysílá do Říma zvláštní poselstvo, které žádá potvrzení kompaktát a jmenování Jana Rokycany pražským arcibiskupem.

Papež ale obojí odmítá se zdůvodněním, že kalich byl povolen jen první generaci husitů a s kompaktáty římská kurie nikdy oficiálně nesouhlasila. Dne 31. března 1462 pak prohlásí papež kompaktáta za zrušená. Utrakvisté v čele s českým králem se tímto stávají kacíři.

Marná snaha o sjednocení Evropy

Jiří spor s papežem předvídá dopředu, proto si snaží zajistit spojence mezi evropskými katolickými vládci.

Jeho poradce Antonio Marini z Grenoblu ho už v roce 1462 inspiruje k vytvoření projektu jakési všeobecné mírové organizace, která by se snažila o zajištění trvalého míru v Evropě.

Každá země by v ní měla hlas, ovšem papeži připisovala jen malé pravomoci. A na tom Jiříkův plán na vytvoření středověkého „společenství národů“ (obdoba dnešní OSN či předobraz EU) nakonec ztroskotá.

Papež Pavel II. FOTO: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo
Papež Pavel II. FOTO: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

Katolická opozice vůči Jiřímu z Poděbrad

Nepřátelství mezi Jiřím z Poděbrad a papežem se stupňuje, čehož využívá nespokojené české katolictvo.

Roku 1464 je Jiří povolán papežem Piem II. před církevní soud, o rok později tak činí i jeho nástupce Pavel II. Koncem roku 1465 se proti Jiřímu v Čechách formuje Jednota zelenohorská hájící spíše než katolické zájmy členů jejich majetky.

Jiří proti nim zpočátku nezakročí, aby nebyl obviněn z pronásledování katolíků, nakonec ale vypuká domácí válka.

Křížová výprava na českého krále

I tak je 23. prosince 1466 římským papežem Pavlem II. exkomunikován Jiří z Poděbrad z katolické církve. V nepřítomnosti je označen za kacíře, křivopřísežníka, svatokrádce a černou ovci, uvržen do klatby a je proti němu vyhlášena křížová výprava.

Dlouho se hledá ten, který by ji vedl. Nakonec se toho ujímá ctižádostivý uherský král Matyáš Korvín (1443–1490), bývalý zeť Jiřího z Poděbrad. V březnu 1468 mu vyhlásí válku, která se nevyvíjí příznivě. Do konce roku ztratí Jiří z Poděbrad většinu Moravy a Matyáš postupuje do Čech.

Mikoláš Aleš: Jiří z Poděbrad a Matyáš Korvín. FOTO: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo
Mikoláš Aleš: Jiří z Poděbrad a Matyáš Korvín. FOTO: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

Dohoda, která neplatí

Jiřímu se ale daří zastavit a obklíčit uherská vojska u Vilémova ve východních Čechách. Ve vsi Uhrov dochází 27. února 1469 k jednání obou panovníků. Poté Jiří Matyáše propustí i s vojskem.

Zrádný Korvín se ale o dva měsíce později, 3. května, nechá katolickou šlechtou zvolit v Olomouci za českého krále. Uznají ho nejen moravští páni, ale i zástupci vedlejších zemí Koruny české. Jiřímu tak zůstává pouze vláda nad kališnickou částí Čech.

Smrt husitského krále

Za této situace Jiří z Poděbrad rezignuje na vytvoření vlastní dynastie a předstoupí před zemský sněm s návrhem nabídky české koruny Vladislavovi Jagellonskému (1456–1516), synovi polského krále.

Na jaře 1471 se Jiřího zdravotní stav zhorší a on 22. března umírá na selhání krevního oběhu v důsledku přetížení cirkulace. Ne nadarmo je nazýván nejtlustším českým králem.

Tloušťka byla na něm patrná už v mládí, postupně se měnila v těžkou obezitu, která mu v posledních letech života téměř znemožňovala pohyb a zapříčinila i jeho smrt.

Freska s portrétem Jiřího z Poděbrad na domě v Husinci. FOTO: Chmee2 / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Freska s portrétem Jiřího z Poděbrad na domě v Husinci. FOTO: Chmee2 / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Znovusjednocení zemí Koruny české

Je pohřben v královské hrobce chrámu svatého Víta. Mikuláš Dačický z Heslova o jeho smrti píše takto: „V noci na sobotu ve dvě hodiny zemřel Jiří, král český, stálý milovník kalicha Páně.

Na to v pondělí v hlavním kostele na Pražském hradě byl pohřben a střeva schována v Týnském kostele podle mistra Rokycany.“ Po jeho smrti probíhá v českých zemích dvojvládí – v Čechách vládne Vladislav Jagellonský, na Moravě, ve Slezsku a v Lužici Matyáš Korvín.

Teprve až v roce 1490, kdy Matyáš umírá bez potomků, čímž se usnadňuje pozice Vladislava Jagellonského, se otevírá možnost znovusjednocení zemí Koruny české.

reklama
Foto: Viz popisky. Titulní foto: Ablakok / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Související články
Historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Historie
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
Historie
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Historie
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
reklama
casopis
svět zločinu
Falešné paměti Bruna Dössekkera: Byl jsem vyměněn!
Nacistický voják smýkne mužem o zeď omšelé uličky. Sledují ho při tom dvě dětské oči. Maličký chlapec se neodváží ani zakřičet. Až si bude vzpomínky rekapitulovat, dojde k závěru, že onen muž byl jeho otcem. Mezitím míří do koncentračních táborů další transporty. Přeplněné nákladní vagony se chlapci zatím vyhnou. Se starším bratrem se ukrývají na […]
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
Všude je kouř. Alicia Esteve Headová (*1973) se plazí v 78. patře po podlaze Jižní věže. Je 11. září 2001. Teroristický útok na Světové obchodní centrum, konkrétně WTC 2, v místě nárazu letadla a patrech nad ním, přežije dohromady pouhých 19 lidí. Podle svých slov je Alicia mezi nimi. Oheň jí ožehne ruku, až na […]
Pět podivných vražd: Kdo měl spadeno na švédského premiéra i filmovou celebritu?
Arcibiskup ze San Salvadoru Óscar Romero (1917–1980) je konzervativec, který ostře kritizuje porušování lidských práv v Salvadoru – státečku v Latinské Americe. To ho bude stát krk. Pachatel, stejně jako v dalších čtyřech případech, je dodnes neznámý… Vymezuje se proti řádění armády i provládních eskader smrti. Romero nešetří ani USA, které režim podporují. Během mše 24. dubna 1980, kterou slouží […]
James Whitey Bulger: Práskač, co šel po práskačích
Dlouhé roky se v USA drží mezi desítkou nejhledanějších mužů a dopracuje to až na číslo dvě – hned po Usámovi bin Ládinovi (1957–2011). To je James „Whitey“ Bulger (1929–2018) viněný ze spoluúčasti na 19 vraždách, vydírání a lichvy. A samozřejmě, krom toho je ještě drogový dealer, který neváhá odstranit z cesty všechny práskače, zatímco […]
záhady a tajemství
Mýtus o milosrdném diktátorovi padl: Franco předal tajný seznam Židů nacistům
Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska. Tak dlouho se chodí se džbánem k řece […]
Tajemství hanzovního přístavu: Proč je Rostock posedlý magickými sedmičkami?
Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci. Sídlo, jež se vhodným způsobem identifikovalo s číslem 7, mělo požívat Boží ochrany. V Rostocku je magie sedmiček označována jako „Rostocker Sieben“. Stala se součástí tamní městské kultury. I […]
Ostrov hrůzy u Dubrovníku: Proč jeho cena na realitním trhu strmě padá?
V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo?  Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov. V minulosti byl využit jako lokalita pro umístění majáku. Klid a spiritualita, které na tomto malém kousku souše […]
Démon našich vod: Proč je lepší nechat bílého sumce na pokoji?
Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt. Albinismus je vzácná genetická porucha ztráty pigmentu. Výsledkem je jedinec, který se výrazně odlišuje od ostatních svého druhu. Když se k tomu […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz