I když je to k neuvěření, vedro konečně opadlo a je tu začátek podzimu. Topná sezóna se nezadržitelně blíží. A letos má svá specifika. A to hlavně kvůli penězům.

Jak zachránit sebe i dům

Aniž bychom chtěli strašit, vážné obavy, zda dokážeme vytopit svá obydlí a přežít letošní zimu, zaměstnávají v posledních týdnech stále větší část veřejnosti. Energetická krize, eskalovaná ruskou anexí Ukrajiny, je znát i uprostřed léta na každém kroku.

Budu na to mít? A na kolik stupňů se dá topit nejméně, abych v zimě neumrzl, nedostal zápal plic nebo nevytopený dům nezachvátila plíseň? Tyto úvahy a debaty najednou téměř zcela vytěsnily dvouletý maraton covidové paniky.

Plyn je mrtvý, ať žije elektřina?

Parafráze slavného výroku je dnes asi na místě i bez otazníku. Už v prosinci 2021, tři měsíce před ruskou invazí na Ukrajinu, jež z plynu přes noc učinila záludnou časovanou bombu, tikající v plynových potrubích téměř celé Evropy, má Evropská komise jasno:

Do roku 2040 chce postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise.

Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. „Vytápění plynem v budovách zřejmě v Česku nahradí elektřina, především tepelná čerpadla, a dálkové teplo.

Biometan může v našich podmínkách nahradit nejvýš deset procent spotřeby plynu,“ prohlásil Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště sdružení Teplárenského sdružení České republiky.

„Touto cestou se již před lety vydaly skandinávské země a dnes mají budovy již víceméně bezemisní. Například ve Švédsku se již dnes zemní plyn v budovách prakticky nepoužívá. A zimy jsou tam pořádné,“ dodal.

V pasti?

Zní to logicky i ekologicky zároveň, jenže realitou dneška je i strmý nárůst cen elektřiny, jaký nikdo nepamatuje. Takže těm, kdo již elektřinou topí, nebo se na tento krok chystali, náhle spadla čelist. Je však situace opravdu tak beznadějná?

„Energetická krize, způsobená přeregulovaností energetiky ve spojení s ideologickou slepotou, paralyzovala doposud stále ještě fungující energetický trh. To se v Evropě začalo projevovat v průběhu minulého roku a situace potom gradovala na jeho konci.

Válka na Ukrajině a její důsledky byly potom pouze potvrzením série špatných energetických rozhodnutí EU z minulosti,“ říká Ing. Cyril Svozil, zakladatel a majitel společnosti Fenix Group. Tento vizionář z Jeseníku rozhodně ví, o čem mluví.

Na zelené louce vybudoval dnes již mezinárodní holding, který je v současnosti evropským leaderem ve vývoji a výrobě sálavých topných systémů. Jeho produkty se dnes prodávají v 65 zemích pěti kontinentů.

Podle Svozila je dnes již zcela jisté, že tato od 2. světové války nevídaná krize s nárůsty cen energií ve stovkách procent povede k doposud nepoznanému poklesu životní úrovně, a to ve dvou stupních.

Prvním stupněm bude samotný šok ze zdražení energií po vypršení fixací (elektřina zdraží cca 3,3krát, plyn cca 4,5krát). Druhým a daleko závažnějším šokem však bude následné přelití těchto nových cen energií do cen prakticky všech výrobků a služeb.

A jak z ní ven?

Jaké jsou tedy v této neradostné situaci perspektivy elektrického sálavého vytápění?

Kupodivu ne zcela špatné. „Movitější část populace může zvýšit svoji energetickou nezávislost instalací fotovoltaických elektráren a chytrých bateriových úložišť, umožňujících i obchodování na denním energetickém trhu.

Tímto způsobem lze v současnosti snížit cenu elektrické energie po většinu roku na předkrizovou úroveň. V období topné sezony potom o něco vyšší, nicméně stále o desítky procent levnější než při jejím přímém nákupu,“ vysvětluje Cyril Svozil.

Šance pro každého

Ani u ekonomicky slabších spoluobčanů však není situace beznadějná.

Jedním z důvodů, proč je spotřeba elektrické energie v budovách vytápěných sálavými systémy o přibližně 40 procent nižší než u teplovodních systémů s tepelnými čerpadly (zdroj ERU), je skutečnost, že sálavé systémy se v budovách velmi často kombinují například s kamny na dřevo či s krby.

„Na rozdíl od teplovodních systémů totiž sálavé systémy zcela automaticky reagují na jakýkoliv další tepelný zdroj v místnosti, ať již je jím krb, žehlička, varná deska či člověk.

Pro tuto svoji výhodu je tato kombinace velmi často využívaná, přičemž podíl jednotlivých energií je možno plně přizpůsobit možnostem a potřebám uživatele,“ říká majitel Fenix Group.

I když i u dřeva dochází k nárůstům cen o stovky procent, stále půjde o nejdostupnější energetický zdroj, i když někde bohužel i za cenu devastace veřejné zeleně tak jako v průběhu válečných konfliktů.

Teplo na míru

Dalším důležitým benefitem elektrických sálavých systémů je možnost jejich plného přizpůsobení aktuálním ekonomickým možnostem uživatele.

Opět – na rozdíl od teplovodních systémů – je zde možné bez jakýchkoliv dodatečných ztrát způsobených cirkulací teplé vody libovolně omezit vytápění v jednotlivých místnostech a v komfortním režimu provozovat pouze některé, a to v míře ekonomicky únosné pro uživatele.

Ještě větší prostor pro nasazení elektrických topných systémů se podle Svozila otevírá v průmyslu, zemědělství i ve službách, kde mohou nahradit zemní plyn. Současně mohou být využívány jako nástroj optimalizace spotřeby energie v průběhu dne.