Cyklokrosový mistr světa z roku 1991 Radomír Šimůnek zažíval kariérní vrchol. Že jsou cesty osudu nevyzpytatelné, pozná na vlastní kůži hned rok následující. Nehodu, kterou způsobí, nechce dlouho komentovat.

Snaží se ji vytěsnit ze vzpomínek a novináře, kteří se na ni ptají, s díky odmítá.

Zlobiví kluci jako viníci?

Berounsko, 19. listopad 1992. Šimůnek sedí za volantem poblíž obce Cerhovice u Berouna. V autě má celou rodinu, na zadních sedadlech se pošťuchují jeho synové. V jednu chvíli už má úspěšný sportovec zlobení dětí akorát tak dost, otočí se a okřikne je.

Automobil se zatím v rychlosti 90 km/h dostává do protisměru a nabourává přímo do projíždějící škodovky. Na místě jsou tři mrtví, z teprve třináctiletého pasažéra škodovky, Tomáše Müllera, se stává sirotek.

Šimůnkova manželka Jana utrpí otřes mozku, syn Radomír lehké zranění a nejmladší syn Danny vyvázne bez jediného škrábnutí. Šimůnek je rychle převezen do nemocnice na Bulovce s četnými zlomeninami.

Havel udělí milost

I tak se objevují četné spekulace o tom, že Šimůnek jakožto řidič nebyl zcela střízlivý a měl se před jízdou napít. Do nemocnice ho pak cíleně „ukryl“ jeho strýc.

Zda je tato domněnka pravdivá, nevíme, do nemocnice se prý za ním přes 30 hodin nikdo nedostal a nikdo tak nezjistil, zda měl v krvi nějakou hladinu alkoholu. Za způsobení nehody soud sportovního profesionála pošle na 18 měsíců za mříže.

Podobně jako v případě zpěvačky Dary Rolins zasáhne vyšší moc v podobě milosti od prezidenta Václava Havla. U slovenské zpěvačky tehdy pomohla amnestie, vyhlášená prezidentem Václavem Klausem.

Kdyby nepřišla, Daru Rolins by čekal trest za podíl na nehodě, při které zemřel motocyklista, v podobě 18měsíční podmínky, tříletého zákazu řízení a povinnosti odškodnit pozůstalé.

Vina jej pronásleduje až do konce

Alkohol nicméně pravděpodobně přispěl k předčasnému skonu sportovní legendy, která odešla v roce 2010 z důvodů těžké cirhózy jater. Nehoda z roku 1992 ho velmi tížila a alkohol byl čas od času prostředek, který nepříjemné chmury zahnal.

„Nesl to v sobě až do smrti,“ míní jeho blízký přítel, silniční cyklista Petr Holý.

„Radek si ani se mnou o téhle věci nikdy nechtěl moc povídat,“ dodává Šimůnkova choť Jana s tím, že o vině za tragédii skutečně přemýšlel až do svých posledních dní.