Kabina, sedačky, volant a nejčastěji 4 kola. Auta či vozidla však nemusejí vypadat vždy takto!
Jaké nejbláznivější nápady vznikly v hlavách designérů a techniků, ale nakonec se neujaly?
1/
Přidat kola!
OctoAuto (1911)
Na počátku 20. století jsou silnice samá díra. Auto se špatně ovládá a kola dostávají zabrat! „Čtyři jsou málo,“ domnívá se americký vynálezce Milton Reeves (1864-1925), vezme vůz Overland 1910 a upraví ho tak, aby měl kol 8!
Dvě kola zajišťují pohon, zbylých šest se stará o změnu směru. OctoAuto jezdí skvěle, problémem je ale cena, zhruba dnešních 2,7 milionu Kč!
Neuspěje ani SextoAuto, u nějž Reeves dvě kola odstraní. V časopisu Time se dostane mezi 50 nejhorších vozidel všech dob.
2/
Stále v rovnováze
GyroAuto (1912)
Šest sedaček, ale tentokrát jen dvě kola. Může se něco takového udržet na silnici? Překvapivě ano! Ruský hrabě Pjotr Petrovič Šilovskij (1871-1957) opatří svůj vůz párem gyroskopů a ten tak drží rovnováhu za všech okolností. Nenakloní se, ani když zatáčí nebo když nastupují cestující!
Před vypuknutím první světové války však Šilovskij GyroAuto pečlivě ukryje a pozdější modely nezaujmou…
3/
Vrtulník na silnici?
Hélica (1921)
Vypadá jako primitivní helikoptéra, nečekejte však, že vzlétne! Přestože autorem je francouzský letecký konstruktér Marcel Leyat (1885-1986), Hélica jen jezdí po silnici.
Pohon nemá v kolech, ale ve vrtuli roztáčené elektrickým startérem a dosáhnout umí až rychlosti 170 km/h.
Má ale i nevýhody, jen se přiblížit k jedoucímu vozu vás může stát život! Vyrobené exempláře tedy nakonec skončí v muzeu.
4/
Jízda v kruhu
Dynasphere (1930)
Na co čtyři kola, když stačí jedno velké? Britský elektrický inženýr John Archibald Purves (1870–1952) se inspiruje skicou Leonarda da Vinciho (1452-1519) a navrhne vůz připomínající obří pneumatiku.
První Dynasphere jezdí na benzín, má průměr 3 metry a vejde se do něj řidič a dva spolucestující. Přibude i menší verze na elektřinu.
Vpřed jede bez problémů, zabrzdit je ale téměř nemožné! Mezi běžné dopravní prostředky se tak Dynasphere nezařadí.
5/
Na souši, ve vodě, ve vzduchu
Dymaxion (1933)
Dynamika, maximum, napětí. Tři slova, která v angličtině (dynamic, maximum, tension) tvoří jméno „vozu budoucnosti“ mají vystihovat potřeby nové doby!
Americký architekt Richard Buckminster Fuller (1895-1983) plánuje, že jeho Dymaxion bude jezdit po silnici, plout po vodě i létat, ovšem na využití ploutve a křídel nedojde.
6metrové vozidlo aerodynamického tvaru se 27. října 1933 na výstavě v Chicagu převrhne a cestující utrpí těžká zranění!
Kromě třech prototypů už se žádný nevyrobí.
6/
Na čtyřech nohou
Cybernetic Anthropomorphous Machine (1960)
Kola všude vjet nemohou. Občas musí člověk po svých, což třeba ve válce není vždycky bezpečné. Proto americká armáda navrhne „vozidlo“, které má místo kol nohy!
Jak to funguje? Vyškolený operátor v kabině hýbe nohama i rukama, pohyby se pomocí kabelů přenášejí do podvozku a 1,4 tun vážící kolos tak chodí.
Kybernetický antropomorfní stroj neboli CAM je ale bohužel tak složitý, že se nedostane do praxe.