Naše malá česká kotlina je v celosvětovém měřítku vlastně velmi příjemným a bezpečným místem pro život. Nemáme tu příliš lokalit, které by byly skutečně nebezpečné, či dokonce smrtící. Planeta Země nicméně takových míst nabízí spoustu.

Na některé se vůbec nedostanete, jiné jsou sice přístupné, ale každý vám doporučí se jim vyhnout. Které lokality z celého světa lze považovat za nejnebezpečnější?

Co ukrývá Ďáblova planina?

Lokalita: etiopská proláklina Danakil

Nebezpečí: extrémní teploty, solné pustiny, sopečná činnost

Existuje mnoho míst, o kterých se povídá, že ukrývají bránu do samotného pekla. Pokud bychom si však měli vsadit na jedno z nich, byla by to nejspíš nechvalně proslulá Danakilská proláklina v Etiopii.

Jde o pouštní oblast, která patří mezi neteplejší místa světa a která je k člověku ještě výrazně nepřátelštější než mnohem slavnější pouště Sahara nebo Gobi.

Letní teploty se na ní obvykle pohybují kolem děsivých 70 stupňů Celsia, v zimě pak neklesají pod čtyřicet. K tomu připočtěte velmi členitý a zrádný terén, plný jezer se silnými krustami soli na svých okrajích a kráterů vypouštějících síru.

Podobu děsivé měsíční krajiny přitom oblast dostala docela nedávno. V roce 1926 totiž došlo k mohutnému výbuchu nedaleké podmořské sopky, což celé místo zásadně změnilo.

Dostat se tam není snadné

Přežít v tomto jedovatém a zrádném prostředí nemusí být jednoduché, zvlášť když to všechno komplikuje i lidský faktor.

Oblast je totiž už dlouho proslavená skupinami banditů, kteří využívají faktu, že se zde ve velkém měřítku těží sůl a že je nejbližší městečko Berahile mnoho hodin jízdy daleko.

Naopak útočiště většinou poskytují samotní Afarové – kočovný kmen, který v oblasti dodnes sůl těží přepravuje ji na velbloudech do civilizace. Pokud se budete chtít na Ďáblovu planinu vypravit sami, bude to vyžadovat opravdu pečlivou přípravu.

Pro cestu do této oblasti je potřeba povolení, velmi doporučován je průvodce znalý tamního prostředí a naprostou nutností je velká zásoba vody a paliva pro auto.

Zajímavost

O sopečnou činnost se v oblasti starají hned dvě sopky – neaktivní Mount Ayalu, a naopak velmi aktivní Erta Ale. Ta má na svém vrcholu někdy i dvě velmi živá lávová jezera.

Díky unikátnímu prostředí tak oblast dlouhodobě studují vědci, zaměřující se na zkoumání vzniku života na jiných planetách a oběžnicích.

Když se zvířata mění v kámen

Lokalita: tanzanijské jezero Natron

Nebezpečí: extrémně vysoké pH a velký obsah soli dělají z vody téměř žíravinu

Už staří Egypťané věděli, že je uhličitan sodný skvělý konzervant, který se dá velmi dobře využít při mumifikaci.

V severní Tanzanii na africkém kontinentu se pak nachází jezero, které je proslavené vysokou koncentrací této přírodní sody a zároveň obrovskou koncentrací dalších minerálů a solí.

To všechno dohromady způsobuje, že pH vody dosahuje hodnot až 10,5, což z ní dělá poměrně silnou žíravinu a smrtící past pro zvířata, která na tamní podmínky nejsou zvyklá. Ta pak mohou být vážně popálena. Jejich mrtvá tělíčka pak uhličitan sodný změní tak, že připomínají zkameněliny.

Nezaplavete si

Jezero Natron najdete na okraji Velké příkopové propadliny, asi 100 kilometrů severozápadně od města Aruša. Je navíc poměrně velké – má 58 kilometrů na délku a v průměru 15 kilometrů na šířku. Hloubka je však minimální a málokdy překračuje půl metru.

Navzdory smrtícímu působení zdejší vody vznikl v okolí jezera unikátní ekosystém s mnoha vzácnými živočišnými druhy. Těm patrně vyhovuje množství minerálů v okolí jezera, za které je zodpovědná blízká sopka Ol Doinyo Lengai.

V každém případě my rozhodně doporučujeme odložit letní koupání na nějaké jiné, přívětivější místo.

Výkřik

Slaniska okolo jezera jsou přísně chráněná. Jsou mimo jiné hnízdištěm plameňáků, kterých tu žije až 2,5 milionu.

Bojíte se hadů?

Lokalita: brazilský ostrov Queimada Grande

Nebezpečí: obrovská koncentrace hadů, často těch nejjedovatějších

Pokud trpíte tzv. ofidiofobií, tedy panickým strachem z hadů, asi byste neměli číst dál. Toto místo pro vás totiž bude naprostou noční můrou. Řeč je o ostrově Queimada Grande, který je známý spíše jako Hadí ostrov.

Důvod je prostý – tento kus pevniny o velikosti pouhých 43 hektarů a nacházející se několik desítek kilometrů jižně od brazilského São Paula, je totiž doslova zaplavený hady.

Podle odhadů tady na jeden metr čtvereční připadá až pět hadů, z nichž někteří jsou skutečně jedovatí. Jde například o jedno z mála míst, kde se přirozeně vyskytuje křovinář ostrovní – jeden z nejjedovatějších hadů světa. Jeho jed dokáže člověka usmrtit do hodiny.

Cíl pašeráků

Podle expertů tento děsivý a unikátní ekosystém vznikal dlouhá tisíciletí. Už před 110 tisíci lety stoupla hladina oceánů, čímž došlo k zatopení mnoha oblastí. Z Queimady se stal ostrůvek a útočiště pro plazy z širokého okolí, což trvá dodnes.

Není divu, že o ostrově koluje spoustu legend a že se na něj dnes nedostanete bez povolení. Ostrov hlídá brazilské námořnictvo, které na něm také spravuje jediné občas obývané místo – renovovaný maják, původně postavený na začátku 20. století.

Ačkoliv to celé zní velmi děsivě, ve skutečnosti vstup na ostrov samozřejmě neznamená automaticky smrt a většina hadů se lidem vyhýbá. Ostatně moc dobře to vědí i pašeráci zvířat, kteří se neustále snaží vplížit na ostrov, aby některé vzácné hady odchytili. Právě to je také ten hlavní důvod, proč je místo tak hlídané.

Stačí chvilka nepozornosti

Lokalita: silnice Yungas Road v Bolívii

Nebezpečí: smrtelně nebezpečná cesta, kde zahynulo už velké množství lidí

Camino de la Muerte, Yungas Road nebo česky prostě Cesta smrti. Takové názvy si vysloužila podle všeho nejnebezpečnější a nejvíce smrtící silnice na světě.

Nachází se severovýchodně od bolivijského hlavního města La Paz, které leží ve vysoké nadmořské výšce a kolem něj vede mnoho horských silniček a stezek.

Nejhorší z nich je právě 64 kilometrů měřící Yungas Road, která směřuje do subtropického údolí Yungas a také do amazonských nížin. Že jízda po ní nebude žádná legrace, naznačuje i převýšení, které na těchto pár desítkách kilometrů činí přes tři tisíce metrů.

Tisíce mrtvých

Ostatně stačí se podívat na některé fotografie a je zřejmé, proč je toto místo tak nebezpečné. Některé části silnice jsou široké pouhé tři metry. Riziko zvyšuje spousta ostrých zatáček a v neposlední řadě také voda, stékající z malých vodopádů na skalách.

Místo bezpečnostních zábran si řidič může prohlížet tak maximálně bílé kříže, kytice a staré fotografie těch, kteří na silnici zahynuli. A že jich od roku 1935, kdy byla silnice dostavěna, byly už tisíce.

Vůbec nejhorší nehoda se stala v červenci 1983, kdy se do hlubokého kaňonu zřítil autobus s více než 100 lidmi. Neumírají tu ale jen turisté a místní, ale i lovci vzrušení a adrenalinu, kteří tu často na motorkách pokoušejí osud.