Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů.

Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.

Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění po půl roce. Řeč je o Mezinárodní vesmírné stanici neboli ISS (International Space Station). A jak se na ISS létá?

Až do roku 2011 hraje prim ruský Sojuz, poté do rukou dopravní otěže uchopí i lodě Crew Dragon soukromé americké společnosti SpaceX.

Finiš? Roku 2030. Ale co bude dál?

Na ISS se složí několik vesmírných agentur, takže je třeba dodat, že částka v úvodu zdaleka nepadá na bedra NASA celá. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku stojí za náklady kolem 54 až 55 miliard dolarů.

Provoz ISS se začne v posledních letech značně prodražovat, ale administrativa prezidenta Joa Bidena (*1942) přeci jen odsouhlasí finanční podporu ISS až do roku 2030. Co bude dál?

Kdo to zařídí? Progress nebo cygnus

Vesmírná stanice, jejíž životnost je původně směřována jen do roku 2016, začne v roce 2031 pomalu snižovat svoji oběžnou dráhu.

Brzdící manévr provede za pomoci automatické nákladní kosmické lodi Progress od Roskosmosu, což je státní korporace zodpovědná za ruský kosmický program.

V úvahu připadá i výpomoc bezpilotní nákladní kosmické lodi Cygnus (latinsky Labuť) od americké společnosti Orbital ATK. Zbytky stanice, které neshoří v atmosféře, dopadnou kamsi na půli cesty mezi Novým Zélandem a Chile – do odlehlé oblasti Tichého oceánu.