Jsou šílení, nebo stojí nohama na zemi o něco pevněji než my ostatní? V kanystrech mají připravenou vodu, v komoře trvanlivé jídlo a cukr, v garáži batoh sbalený na cestu neznámo kam. Někteří mají i podzemní kryt.
Tohle jsou preppeři (z anglického prepare – být připraven). Zabývají se přežitím v extrémních podmínkách. Jsou připraveni na to, že se ve světě něco semele.
Válka, blackout, pád měny… Pár let s covidem nebo třeba válka na Ukrajině ukázaly, že stačí málo a vše se rozsype jako domeček z karet. Ve společnosti se otevřelo téma připravenosti na kolaps, který může nečekaně přijít. A více se začalo mluvit o prepperech.
Jsou to lidé jako my, jenom navíc počítají s tím, že obchody mohou zavřít a elektřina, voda i teplo nebudou pár týdnů k mání. A jsou na takovou situaci připraveni.
Jak to začalo
Kořeny survivalismu (z anglického survive – přežít) sahají do 30.let 20. století, kdy krach burzy na Wall street (1929) odstartoval hospodářskou krizi. Později se přidala obava z použití atomových zbraní a strach za studené války.
Zejména ve Spojených státech se skupiny lidí připravovaly na přežití jaderného útoku. Obdobné vlny zájmu o schopnost přežití náročných situací se vzedmou vždy po zásadní události, například po pádu „Dvojčat“ v New York roku 2001.
Tradiční Česko
Ve Spojených státech je schopnost přežití často spojená s fyzickou kondicí, uměním zvládat bojové situace, přežít v opuštěné krajině a zacházet se střelnou zbraní. Čeští preppeři sázejí na zásoby, rodinnou připravenost a tradiční dovednosti.
Vzorem může být venkovská babička se zeleninovou zahrádkou, ovocným sadem, hejnem slepic, pár ovcemi, ideálně i dojnou kozou, sklepem a mrazákem plným potravin.
Studna s pumpou na dvoře, sporák na dřevo k vaření, sbírka bylin, mastí a poloha někde dál od velkého města pak z jejího domu dělají ideální prepperské sídlo, nezávislé na vnějších zdrojích.
Snaží se zůstat skrytí
Preppeři se snaží držet v utajení proto, aby jejich zásoby v době krize nebyly cílem hladové většiny. Občas se sdružují do komunit, jelikož je tu šance, že každý umí něco, co bude potřeba. Jeden je doktor, další elektrikář, jiný zemědělec.
Společně se mohou potkávat na venkovském sídle, které upravují pro společné žití v čase krize. Často se učí starým řemeslům, vědí, jak namlít mouku, tkát na stavu či získávat elektřinu z alternativních zdrojů.
Zodpovězte otázky a konejte
Jak začít s prepperstvím? Odpovězte si na otázky: Co budu dělat, když se něco kritického stane? Zůstanu doma, nebo odejdu? Kam půjdu? Co budu potřebovat?
V případě kolapsu budete pravděpodobně bez vnějších zdrojů energie, budete potřebovat informace a bude těžké koupit jídlo. Nejzásadnější je ovšem voda. Je proto dobré připravit si několik kanystrů s vodou, kterou budete pravidelně obměňovat.
Dále jsou na řadě zásoby trvanlivých potravin pro celou rodinu, včetně domácích zvířat. A to na tři měsíce. Někteří je dokonce mají poukrývané na více místech.
Zbraň se může hodit
V dalším kroku se soustřeďte na evakuační zavazadlo, ideálně batoh. Měl by obsahovat hygienické potřeby, lékárničku, převlečení, ochranu před deštěm, spací pytel i kopie důležitých dokumentů. Další obsah je součástí diskusí na prepperských fórech.
Podobně připravené byste měli mít auto. Pokud se zbortí systém, nebudou fungovat složky záchranného systému a lidé budou trpět hladem a zimou, jejich jednání se promění. Pak se podle prepperů hodí mít něco, čím ochráníte vlastní zásoby a rodinu, tedy zbraň.
Neustále připraveni
Na některých místech světa žijí lidé s hrozbou apokalypsy neustále. Třeba ve Spojených státech, v takzvané „Tornado Alley“ – Tornádové uličce. Domy se tu často staví s betonovými kryty. Ty jsou vybaveny základními potřebami pro přežití.
Obyvatelé mají evakuační zavazadla v garážích či automobilech, vlastní solární rádia a vědí, co dělat, když zazní sirény hlásící blížící se tornádo.
Přežít katastrofu… Ale co dál?
Mohlo by se zdát, že stačí přežít a je klid. Náročnější však je zvládnout to, co nastane potom:
zborcené domy a silnice, výpadky elektřiny, rabování, mrtví… Kromě materiálního vybavení je také potřeba velká dávka resilience – schopnosti zvládat krizové situace a přizpůsobovat se. Tornáda i povodně známe i v našich podmínkách.
Možná až válka na Ukrajině vedla ty přemýšlivější k hledání nejbližších podzemních krytů či úvahám nad evakuací (nutné opuštění obydlí).