Na jedné straně je to inteligentní člověk. Na straně druhé jeho veškeré znalosti a zkušenosti přebíjejí emoce. Zloba, nenávist, touha po pomstě. A tak se jednoho dne vydá na vražednou výpravu. Má seznam smrti, který začne naplňovat.

Když se tento kluk narodí, dostává jméno a příjmení, které u nás má svého času kdekdo. Jmenuje se Jiří Dvořák. O jeho dětství a mládí se toho zatím ví pramálo. V 70. letech se má odstěhovat do Německa. Opustit bratra a matku.

Dva roky nato odlétá do Kanady, pak pro změnu do USA. Tam prý pracuje pro jednoho ze dvou největších světových výrobců letecké techniky. V 90. letech se však vrací zpátky do vlasti.

Zlé jazyky tvrdí, že za velkou louží „prošustroval“ spoustu peněz na burze, přišel o práci a domů se vrátil stejně chudý, jako když kdysi odjížděl. Bohatší je ovšem o znalosti a zkušenosti.

Zamiluje se do své kolegyně

Snaží se proto prorazit na českém trhu. Jednou nějakým speciálním programem, potom zase dalšími patenty. Podle jeho bratra trpí Dvořák jakýmsi bludem geniality. Cítí se prý nadřazený nad ostatními. S rodinou nevychází nejlépe. Vlastně spíš skoro vůbec.

Někdy v roce 2012 či 2013 si sežene nový „job“. V Odoleně Vodě nedaleko Prahy jej zaměstná největší letecký výrobce v Česku, firma Aero Vodochody. Muž dělá konstruktéra přípravků.

V práci se zakouká do kolegyně Michaely K. Přitom ji prakticky nezná. Nejprve jí píše zprávy plné romantických vyznání. Když na ně tahle vdaná matka dvou dětí nereaguje, přitvrdí. Píše samé vulgarity a výhrůžky.

A tím si srdce žádné ženy nezíská. Naopak.

Seznam smrti začíná

V roce 2015 se tak rozjede pomyslný vlak, který už nikdo nedokáže zastavit. Michaela hledá pomoc před Dvořákem u vedení. Ukazuje celou korespondenci. Vedení konstruktéra upozorňuje na jeho zcela nevhodné chování.

Možná i proto se v této době Dvořák pouští do sporu s vedením společnosti. Netrvá to dlouho a dostává výpověď. Je přesvědčen, že za všechno může Michaela. A tohle mu už nikdo nevyvrátí. Bývalý konstruktér jde ještě dál.

Začne bývalého zaměstnavatele pomlouvat, kudy chodí. Na internet dává videa na konto společnosti. Jsou plná hany a urážek. V roce 2016 žádá o podporu v nezaměstnanosti.

Úřednice, paní Lenka, mu ji nepřizná a vyřadí jej ze seznamu uchazečů o práci. Dvořák má v tu ránu dalšího nepřítele. Tuhle ženu! Vyhrožuje jí. Schytá za to pokutu.

Pár dnů před soudem to začne

Rok nato už stojí Dvořák před soudem. Jeho někdejší zaměstnavatel žádá spravedlnost. Nenechá se beztrestně urážet. A tak Dvořák dostává desetiměsíční podmínku a zákaz zveřejňovat další hanlivá videa a texty. To ale nedodrží.

V červnu 2017 je Dvořákovi schválena podpora v nezaměstnanosti a dostává doplatek 100 000 korun. Nad kdysi uznávaným mužem se stahují mračna. Svoji bývalou firmu stále uráží a pomlouvá, přes všechna varování a nové a nové šance.

A tak soudkyně nařídí na 28. června 2021 zasedání. Dvořákovi hrozí 10měsíční vězení. K tomu však nedojde. Tři dny před plánovaným stáním spouští tehdy 67letý muž učiněné peklo.

Polije ženu kyselinou

V pátek 25. června 2021 odpoledne přijíždí na kole k budově Aero Vodochody. V termohrnku má mít kyselinu sírovou o koncentraci 96 procent. Čeká na Michaelu. Jakmile ji zahlédne, zaútočí. Žena se stihne otočit, žíravina jí tak zasáhne nohy.

Dvořák z místa mizí, jeho první oběť skončí v nemocnici. Naštěstí přežije. Po útočníkovi začíná pátrat policie. Míří k němu domů. Do pronajatého bytu v pražské Libni.

To však ještě netuší, že má Dvořák problém i s Renátou K., majitelkou onoho bytu. Neplatil nájem a dostal výpověď. Před svým odchodem všechny místnosti totálně zdemoloval a do komory nainstaloval nástražný výbušný systém.

Když v sobotu policisté procházejí bytem, ozve se ohlušující rána. Jednomu z policistů poškodí exploze sluch, jinak se nikomu nic vážného nestane. Muži zákona se později sluch spraví.

Vraždí na úřadu práce

Policisté se marně snaží Dvořáka vypátrat. Jako by se do země propadl. Až v úterý 29. června o sobě dá vědět. A to tím nejhorším možným způsobem. Hodinu před polednem vchází do pobočky úřadu práce v Bělehradské ulici v centru Prahy.

Zaklepe na kancelář, v níž sedí matka dvou dětí Lenka. Žena, která mu nepřiznala finanční pomoc, když ji kdysi potřeboval. Úřednice otevře. Dvořák neřekne ani slovo. Několikrát vystřelí a pak odchází. Na místo se sjíždějí záchranáři.

Vážně zraněné oběti ale už nikdo nepomůže. Ještě téhož dne odpoledne policisté Dvořáka zatýkají. Po vraždě se sice převlékl, snažil se tak maskovat, bylo mu to ale pramálo platné.

Nenávidí opravdu hodně lidí

Pokud by však strážcům zákona proklouzl mezi prsty, útočil by nejspíš dál. Podle policie měl totiž jakýsi seznam smrti. Byla na něm jeho rodina, úředníci, bývalí kolegové, pracovníci orgánů činných v trestním řízení.

Dvořák se má nejprve přiznat a litovat pouze policisty, který to „schytal“ za majitelku bytu v Libni. Během následujících dní ale asi poněkud pookřeje. Když se rozhoduje o jeho vazbě, mluví jen o lidech, kteří se ho měli dotknout.

Říká, že je justice zkorumpovaná a vytřela si s ním otvor. Muž v taláru jej posílá do vazby. Při odchodu Dvořák ještě stihne počastovat státní zástupkyni výrokem: „Chcípni, ty ropucho.“

Do objektivů ukazuje prostředníčky

O rok později, 27. června 2022, vede Dvořáka eskorta k pražskému městskému soudu. Šedesátníkovi hrozí doživotí. Obžalovaný tvrdí, že je nevinný. A kdyby jeden nevěděl, co udělal, možná by mu to i uvěřil.

Šedovlasý vyhublý muž s brýlemi na očích, rouškou přes ústa. Zdá se, že by kuřeti neublížil. Jenže to se skutečně jenom zdá. Na otázku soudce, zda chce vypovídat, reaguje: „Tento soud drze pohrdá zákony, porušuje je.

Je to parodie.“ A v podobném duchu pokračují také další stání. Na přítomné novináře pořvává věty jako: „Jdi do prd***, ty zkur****ne.“ Do objektivů ukazuje prostředníčky. Dvořáka tak soudce opakovaně vykazuje z jednací síně.

Ve vězení stráví zbytek života

Znalci mluví o Dvořákovi jako o narcistním a paranoidním muži. Státní zástupkyně zase připomíná, že útoky předem plánoval.

Zbraň prý koupil už někdy v roce 2015. Když dá předseda senátu Kamil Kydalka obžalovanému prostor k závěrečné řeči, Dvořák pronese: „Pokud bych měl tomuto zkorumpovanému soudu přednášet svoji závěrečnou řeč, tak ta by měla jenom jednu větu.

Přednášet závěrečnou větu tomuto soudu je to samé, jako kdybych házel perly sviním.“ Kydalka zdůrazní, že takto se ve společnosti nikdo chovat nebude. A je jedno, kolik mu je let.

„Tohle se snad nedělo ani na Divokém západě,“ poukazuje soudce na Dvořákovy zločiny a pošle jej na doživotí za mříže. V prosinci 2022 tohle rozhodnutí zpečetí také Vrchní soud v Praze.