Byla to první generace zlatých hochů českého či československého hokeje. V roce 1947 získala tahle parta první zlato ze světového šampionátu pro Československo. Tehdy ještě bez účasti hegemona tehdejšího hokejového světa Kanady.

O rok později naše hokejisty o zlato na olympiádě připravilo jen horší skóre, s Kanaďany uhráli bezbrankovou remízu 0:0. A v roce 1949 na MS ve Stockholmu československý tým poráží i Kanadu a opět se stává mistrem světa.

V roce 1950 se světový šampionát koná v Londýně a tým ČSR je horkým favoritem. Obhájci titulu z Československa však na mistrovství světa nedorazili. Záminkou bylo údajné nevydání víza pro rozhlasového reportéra.

Ve skutečnosti byli v den zahájení mistrovství světa hokejisté umístěni do vyšetřovací vazby a o více než půl roku později ve vykonstruovaném procesu odsouzeni k mnohaletým trestům.

Důvod?

Obava komunistických úřadů z možné emigrace hokejistů a možná také zájem Sovětů na tom, aby jim byl z cesty zameten silný soupeř… Na další MS v hokeji se náš tým podívá až v roce 1953, z turnaje je ale v jeho průběhu odvolán kvůli úmrtí Klementa Gottwalda.

Jedním z odsouzených byl i legendární brankář Bohumil „Bóža“ Modrý, který přitom již před londýnským šampionátem ukončil kariéru.

Před tím mu komunistický ministr Václav Kopecký slíbil možnost působení v kanadskoamerické NHL, nakonec se však bolševici Modrému vysmáli.

Modrý byl odsouzen na 15 let vězení za špionáž a velezradu. Na jaře 1955 byl po krutém věznění v Praze na Pankráci, v Plzni na Borech a po těžbě uranové rudy na dole Barbora v Jáchymově bez ochrany proti radioaktivímu záření, propuštěn. Zemřel v roce 1963 ve věku pouhých 47 let…