Z konzervatoře ho vyhodí pro hrozné chování. V tu chvíli Victorovi Hortovi (1861–1947) velkou budoucnost neprorokuje zřejmě nikdo…
Uchytí se ale na Akademii výtvarných umění v Gentu a vypracuje na jednoho z nejslavnějších belgických secesních architektů. Obzvláště Belgická strana pracujících (Parti Ouvrier Belge) ho málem nosí na rukou.
I proto, že odmítá soukromé zakázky a pracuje jen na těch veřejných. Dostává za úkol navrhnout Maison du Peuple, česky Lidový dům. Výsledek bude dech beroucí – vznikne jedna z nejvýznamnějších secesních staveb vůbec.
Snoubí v sobě oboustranně přiznaný ocelový skelet s červenými cihlami a kamenem. Na dobu svého vzniku jde o neobyčejně prosvětlenou stavbu.
Triumf pokroku!
V Lidovém domě nechybí obchody, veliký sál, kanceláře strany a ani kavárna pro pracující lid. Stavba odstartuje roku 1896 a trvá dva roky. „Je to palác stvořený ze skla a oceli,“ vychvaluje nový belgický architektonický skvost dobový tisk.
Ten stranický ještě dodává, že jde o „lidový triumf pokroku“. Kavárna zabírá dvě patra a pojme až 800 zákazníků. Ještě o 900 více by mohlo být v až 10 metrů vysokém sále. Když je roku 1964 rozhodnuto o demolici Lidového domu, strhnou se masivní protesty.
Do nich se zapojí i mezinárodní hnutí sdružující 700 architektů. Nic platno. Dnes zde stojí 26patrová Blaton Tower.
