První vajíčka se objevují už v hrobech z doby kamenné. V Egyptě o nich najdeme hieroglyfické zmínky v pyramidách. V Čechách byly skořápky obarvených vajec objeveny na slovanském pohřebišti z 11. století u Velkých Hostěrádek na jižní Moravě.
Vejce mělo už dávno magické vlastnosti. Sílu vajíčka jako symbolu plodnosti mělo zdůrazňovat právě barvení. Zelená znamená přírodu, červená proudící krev a lásku, žlutá barvu slunce, hnědá a černá zemi. Křesťanství přináší také fialovou.
Na pomlázku se vejce nevařila, tím údajně ztrácela kouzelnou moc. Vařit se mohou jenom vejce, která budou snězena. Vajíčka se nejenom dávají koledníkům, ale také jsou určena pro různé rituály s dobytkem a zahajování polních prací.
Skořápky ze zlata a rudé slzy
Kde se vzala legenda o barvení velikonočních vajíček? Ježíš chodí se svatým Petrem po světě. Jednoho dne po celodenní cestě přijdou k vystavnímu statku. Zaklepou na dveře a otevře jim bohatá selka. „Matičko, nabídnete nám kousek chleba?
Putujeme už celý den a máme hrozný hlad,“ říkají pokorně oba. „Táhněte pryč, vandráci jedni! Myslíte si, že mám na rozdávání? Už ať vám vidím paty,“ rozkřikne se selka. Oba nekoukají napravo ani nalevo. Zastaví se teprve na konci vesnice.
Do malého domečku se jim ani nechce vstoupit, vždyť co by jim mohli nabídnout v tak chudém stavení? Nakonec se ale rozhodnou zaklepat. Žije tu vdova s několika dětmi a jednou slepičkou. „Posaďte se u nás.
Mnoho toho nemám, ale co mám, ráda vám nabídnu.“ Do žhavého popela vkládá jediné vajíčko, které mělo být jídlem pro ni a její děti. Tentokrát půjde ona i děti spát o hladu. Když se ráno vzbudí, oba poutníci, kterým nabídla nocleh, jsou už pryč.
Po včerejším příběhu zbývá jenom vyhaslé ohniště, když si najednou všimne, že v popelu něco září. Rozbitá vaječná skořápka je celá ze zlata. Od té doby rozdává pocestným vajíčka obarvená na žluto. Asi roku 33 n. l.
Ježíšova Matka Marie mluví s vojáky, kteří právě mají ukřižovat jejího syna. „Zacházejte s ním, prosím, milosrdně,“ říká jim plačky. Ti ale její slova neposlouchají. Její slzy kapou na vaječné skořápky poházené okolo.
Zanechávají na nich obrazy překrásných duhových barev. Výsadní postavení má vejce červené, nejspíše první z různých typů kraslic. Z výrazu „krasnaja“ nejspíš vznikla kraslice.
Podle jiných pramenů ale název vznikl od slova „krásniti“ či „krásliti.“ Červená barva ztělesňuje krev jako sílu obnovovat život. Vejce je v křesťanství chápáno jako symbol Kristova vzkříšení, jeho krve prolité pro spásu lidstva.
Hliněný hrnec se podobal vejci
Vajíčka se stávají symbolem i samotným svým tvarem. Kromě toho, že se vejce vkládala od hrobů jako symbol znovuzrození, objevovaly se také pohřby v hrncích, a to například v už zmiňovaném starověkém Egyptě.
Historikové si mysleli, že se tímto způsobem ukládali na věčný odpočinek chudší lidé nebo méně důležití členové domácnosti, především děti.
Výzkumy egyptologa Yanna Tristana a bioarcheoložky Roniky Powerové z Macquarie University v australském Sydney z roku 2017 ale ukázaly, že tomu tak není. Badatelé se zabývali analýzou pohřbů z období let 3300–1650 př. n. l.
a našli i ostatky bohatých, což prokázala skutečnost, že v jedné nádobě se nacházely například plátky zlata. Proto si archeologové v současnosti myslí, že se hrnce staly spíše symbolem.
Možná měly připomínat dělohu, jako propojení se zemřelými dětmi, nebo vejce, symbol zrození nového života. Nejspíš proto se kolem hrnců také objevovaly úlomky skutečných vajec i ptačí peří. Vajíčka se někdy přidávala i do malty, aby zlepšila její vlastnosti.
Dokazují to různé analýzy, při kterých se ukázalo, že se ve vzorcích malty z různých středověkých staveb nacházely proteiny.