Je krátce před půlnocí z 10. na 11. srpna 1492. Po dlouhé volbě mají kardinálové konečně jasno – novým papežem se stává Alexandr VI. ( 1431–1503), vlastním jménem Rodrigo Borgia.
Z konkláve odcházejí mnozí s příslibem pohádkového bohatství. Jeden z největších intrikánů totiž využívá veškerých svých kontaktů a peněz, aby se stal dalším papežem.
Kličkuje a ničeho se neštítí
Hned po svém zvolení reformuje papežský úřad. Vytváří efektivnější systém administrativy a dluh papežského státu se výrazně snižuje.
„Navzdory mnohým sporům, které má s hlavami okolních států, vždy z nich umí bravurně a diplomaticky vykličkovat,“ pochvalují si jej doboví historici.
Jenže papež se zároveň neštítí téměř ničeho a k dosažení svých cílů dokáže využít kdejakou praktiku, včetně úplatků, intrikánství a vražd, to vše za tichého souhlasu církve.
Kromě toho je obklopen milenkami a plodí několik nemanželských dětí, které se stávají symbolem hříšnosti.
Zabije ho vlastní krev
Například papežova dcera Lucrezie, se díky otcovým politickým ambicím stává předmětem obchodu ve formě aristokratických sňatků. Mnohými je osočována jako lehká děva a dodnes figuruje i v seznamech největších nevěstek v historii.
Přestože se Alexandr snaží do vatikánských a církevních vysokých funkcí dosazovat členy své rodiny včetně dětí, rukou jednoho z nich i umírá. Je otráven a podle mnohých spekulací je za vraždou jeho syn.
