Něco takového svět v uplynulých dvou tisíci letech křesťanské historie nezažil. V káhirské čtvrti Zeitoun v Egyptě se po tři roky zjevovala Panna Marie. Zázrak se odehrával přímo na rušné ulici opakovaně několik let, a to před zraky tisíců a tisíců lidí.
Údajně jej zachytili fotografové i kamery, komentovali ho politici. Církev byla zdrženlivá, vědecká vysvětlení nejsou přesvědčivá.
Bylo úterý 2. dubna 1968. Jedenatřicetiletý muslimský mechanik Farouk Mohamed Atwa právě se svými kolegy skončil směnu. Když kolem půl deváté večer vycházel z garáže autobusového depa, podíval se na katedrálu přes ulici a zděsil se.
Na nejvyšším místě kopule koptského kostela Panny Marie v káhirském Zeitounu stála žena v bílém. Měl strach, že chce skočit dolů, volal na ni a prosil, ať to nedělá. Rozruch přitáhl dav. Pak ženu zalilo jasné světlo.
Vystoupala do vzduchu, vznášela se nad střechou katedrály a žehnala lidem pod ní. Na nebi se objevily holubice. A pak, jen tak, žena zmizela. Zázrak byl v prvních dnech k vidění každou noc, později frekvence opakování slábla.
Policie: Je to podvod
Týden na to, 9. dubna, se zjevení objevilo znovu, ale jen na několik minut. Je to propracovaný podvod, tvrdila policie. A zahájila rozsáhlé pátrání v okolí pětadvaceti kilometrů. Co hledala? Zdroj světla pro zjevení – třeba projektor. Nic ovšem nenašla.
Dokonce nechala v celé čtvrti vypnout pouliční osvětlení, v okolí kostela byly vykáceny všechny stromy.
Další tři roky se Panna Marie údajně nad katedrálou nechávala spatřit znovu a znovu. I několikrát za týden. Scénář byl obdobný. Vždy za ticha, pokaždé v noci. Obraz se přitom různil.
Někdy se za velikého světla zjevovala Marie v náruči s Ježíškem, jindy prý se svatým Josefem a mladičkým Ježíšem – postavou dvanáctiletého chlapce. Zjevení navíc obklopovaly další světelné úkazy.
Podle svědků bylo vidět něco jako „světelní ptáci“ nebo „sprcha diamantů“. Ta se seskupovala do tvaru kříže.
Zázračná uzdravení
Jak tomu bývá, mariánská zjevení podle svědectví provázela i zázračná uzdravení. Prvním překvapeným byl mechanik Farouk, který na Pannu Marii na střeše upozornil. Zachránila ho prý před amputací zaníceného prstu. A přidávali se další, jež znenadání chodili, viděli či slyšeli.
Zprávy o zjevení, které se opakuje každou noc, vyvolaly nadšení. Každý večer na Bohorodičku čekaly davy oddaných křesťanů, muslimů, Židů i nevěřících. V ulicích bývalo až čtvrt milionu nadšených a okouzlených lidí.
A místní měli často čas zaběhnout domů pro svoji rodinu, když záhadná postava vydržela na místě déle.
Když postavíš chrám, vrátím se
Poslední zaznamenané vystoupení se odehrálo 29. května 1971. Bohorodička byla údajně viděna, jak drží olivovou ratolest – symbol míru. Mimochodem – Zeitoun v arabštině znamená „olivový“. A teď pozor.
Samotný chrám Panny Marie byl postaven v roce 1923 také díky zjevení. Jedné noci měl majitel pozemku Tawfik Khalil Ibrahim sen. Panna Maria mu řekla, aby jí postavil kostel v Zeitounu – právě na místě, kam se Svatá rodina dostala při svém útěku do Egypta.
Bohorodička slíbila, že se v kostele objeví za čtyřicet let. Svůj slib plnila. Trvalo to ovšem o něco déle.
Křesťané a muslimové se modlili společně
„Věříme v tebe, svatá Marie! Svědčíme o tobě, svatá Marie!“ Každé zjevení provázelo volání i pláč neskutečného množství lidí. Chrám obklopovali ze všech stran. Muslimové klečící na modlitebních kobercích recitovali z Koránu verše, jimiž uctívali svatou Marii.
Další vyznávali úctu ve společných modlitbách s katolíky, kopty a protestanty. Takové společné modlitby příslušníků různých vyznání svět dosud nezažil!
Zatímco Vatikán se i přes rychlé informace od skupiny řádových sester, která zjevení viděla, rozhodl držet odstup, představitel koptské ortodoxní církve v Alexandrii, papež Kyrillos VI., brzy zahájil vyšetřování.
A už 5. května 1968 uznal: zjevení bylo skutečné! I egyptská vláda vyšetřovala. A překvapivě i ta veřejně uznala, že zjevení jsou skutečná. Stejně se nakonec vyjádřil i Vatikán.
Přírodní jev, nebo plán?
Egypt na tom v době, kdy údajně přišla Marie, nebyl zrovna nejlépe. Většina obyvatel byli muslimové, a ačkoliv koptská ortodoxní církev pochází právě z Egypta, byla v hodně nepoměrné menšině. Utlačovaná, diskriminovaná, čelící i násilným útokům.
Navíc tu ještě před několika měsíci bouřila Šestidenní válka s Izraelem (5.–10. června 1967), ve které země přišla o Sinajský poloostrov a další území. V místě bouřily emoce na obou stranách, lidé měli strach. Blízký Východ zachvátil zmatek.
A do tohoto chaosu přišel zázrak… I to je důvod, proč skeptici zeitounským zjevením Panny Marie dodnes nevěří a označují je za podvod.
Skeptici: Lidé potřebovali zázrak
Skeptické badatele nepřesvědčilo nic. Tvrdí, že k zázraku v Zeitounu vedla obrovská kolektivní touha a víra lidí, zažehnutá neznámými bezvýznamnými světelnými zdroji. A mluví o kolektivní halucinaci.
Ať už je to jakkoli, jisté je jedno. Egypt tou dobou dýchal pro Pannu Marii a nebylo důležité, kdo je muslim, Žid, Kopt či katolík. A v každé rodině se dodnes najde někdo, kdo nevídaný zázrak viděl na vlastní oči.
Svět pak obletěla řada knih věnujících se tomuto zjevení, některé už mají za sebou opakovaná vydání – například publikace novináře Francise Johnsona, nazvaná Když miliony viděly Pannu Marii.