Domů     Bolivijští mennonité se zasekli v čase. Žijí jako v 19. století
Bolivijští mennonité se zasekli v čase. Žijí jako v 19. století
27.1.2024

Bez telefonů, bez elektřiny, bez automobilů. Takový způsob život si vybrali mennonité, kteří představují jednu z nejuzavřenějších náboženských komunit na světě.

Mezi vůbec nejtradičnější a nejkonzervativnější ze všech mennonitských skupin patří ti v Bolívii.

To, co naše společnost pamatuje ještě z předminulého století, je u mennonitů hudbou současnosti. FOTO: Alan Walker/Creative Commons/CC BY-SA 2.5
To, co naše společnost pamatuje ještě z předminulého století, je u mennonitů hudbou současnosti. FOTO: Alan Walker/Creative Commons/CC BY-SA 2.5

Návštěva v kolonii tradičních mennonitů v Bolívii připomíná cestování časem. Ženy jsou oblečené ve starosvětských dlouhých šatech, na hlavě mají šátek nebo klobouk, všichni muži mají stejné modré montérky. Děti jsou oblečené jako malé kopie rodičů.

K dopravě využívají mennonité kočáry tažené koňmi. Nikdo doma nemá wi-fi nebo televizi, protože jsou zakázané, podobně jako výuka dějepisu ve škole nebo pití alkoholu.

reklama

Bůh, práce a velká rodina

Bolívie poskytla mennonitům možnost žít svobodně podle svého vyznání. Mennonité tu žijí izolováni od okolního světa – pracují a žijí jen v koloniích, kde mají vlastní obchod, školu a kostel, do kterého se chodí v neděli.

Do města jezdí jen párkrát do roka, aby tam pořídili věci, které nedokážou sami vyrobit. Rodiny jsou velké, protože ženy v manželství rodí děti téměř každý rok – otázka počtu dětí je totiž podle jejich náboženství řízena boží vůlí, nikoli přáním ženy.

Navíc jakákoliv antikoncepce, podobně jako jiné moderní léky, je zakázána. Mennonité odmítají všechny moderní vymoženosti a vyhýbají se jiným kulturám, aby zachovali tradice svých evropských předků.

Děti z mennonitské komunity v Belize. FOTO: stanthejeep/Creative Commons/CC BY-SA 2.5
Děti z mennonitské komunity v Belize. FOTO: stanthejeep/Creative Commons/CC BY-SA 2.5

Bez sportu a bez televize

Život konzervativních mennonitů je velmi střídmý a asketický. Celý den se věnují práci v koloniích, ale ani večer se neoddávají žádné zábavě. Nesportují ani netancují. Na pivo nebo skleničku vína zajít nemůžou – nemají hospody a alkohol je navíc zakázaný.

Večery tráví doma – na televizi se však nedívají, knihy (kromě těch náboženských) nečtou. Historické či jiné faktografické knihy, stejně jako ty beletristické, totiž nejsou v souladu s jejich náboženstvím.

Většina žen by navíc ani nerozuměla jazyku – mennonitské ženy v konzervativních bolivijských koloniích totiž ovládají pouze staroněmecký dialekt plattdeutsch, tedy jazyk svých předků.

Večerní program mennonitů tak představuje zpěv náboženských písní v rodinném kruhu.

Make-up? Co je to?

Postavení mužů a žen a jejich povinnosti jsou v mennonitské kolonii pevně dané. Muži pracují na polích a ženy v domácnosti, kde musejí zastat všechny domácí práce.

Mennonitská žena musí být velmi pracovitá, musí zvládnout dojit krávy, prát prádlo, šít oblečení pro svou rodinu, péct chleba, uklízet dům – to vše bez využití elektřiny, ačkoli alespoň pračky dnes i v bolivijských koloniích mívají napájené malým generátorem.

Všechny ženy tu nosí stejný účes – vlasy si jednou týdně v sobotu společně umyjí a zapletou do pevných copánků, které pak stáhnou pod šátek, tak, aby jim nepřekážely při práci. Nepoužívají žádnou kosmetiku, make-up vůbec neznají.

Přísné rozdělení rolí mužů a žen se projevuje i v kostele, kde sedí odděleně – ženy nalevo a muži napravo.

Mennonitský kostel v Kansasu, odnože má toto náboženství po celém světě. FOTO: JonHarder/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Mennonitský kostel v Kansasu, odnože má toto náboženství po celém světě. FOTO: JonHarder/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

K doktorovi s manželem

Život v uzavřené mennonitské komunitě, kde se manželi stávají často blízcí příbuzní, má své následky – genetické vady. Mennonité mívají například problémy se zrakem, a to zejména ženy.

Způsobují to genetické mutace, může to ale souviset i s nedostatkem světla, protože mennonitské ženy do pozdních nočních hodin sedí u šicích strojů jen za slabého světla z plynové lampy.

Při návštěvách doktora se výrazně projevuje závislost mennonitských žen na mužích. V souladu s mennonitskou kulturou vstupuje do ordinace se ženou i její muž.

Nejde ale jen o kulturu – muž tu funguje i jako překladatel, protože ženy z uzavřených kolonií se dorozumí jen v plattdeutsch.

Dějepis či zeměpis? Zakázáno!

Do škol, které v Bolívii provozují mennonité své vlastní, obvykle děti začínají chodit v pěti až v šesti letech. Zatímco chlapci se učí sedm let, dívky jen pět let. Mennonité považují vzdělání za důležitější pro muže.

Do školy přitom děti chodí jen několik měsíců v roce, kdy nemusejí pomáhat na poli. Učí se číst, psát, počítat a náboženství. Předměty jako dějepis, zeměpis, přírodopis nebo literatura se neučí, protože jsou zakázané.

Ve škole platí přísná disciplína a nejsou zde výjimkou ani fyzické tresty. Stejně jako v kostele jsou i tady odděleni chlapci od dívek – jedni sedí napravo a druzí nalevo.

 

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Lifestyle
Sedm věcí, které děláme každý den a vůbec netušíme, proč vznikly
Podáváme si ruce, foukáme na horkou polévku a přejeme si dobrou chuť. Některé zvyky opakujeme tak automaticky, že nás ani nenapadne pátrat po jejich původu. Jenže za obyčejnými gesty se skrývají příběhy o strachu z neznámého, dávných pověrách, boji o přežití i proměnách společenských pravidel. Někdy je skutečnost mnohem zajímavější než tradované vysvětlení. Od odzbrojení […]
Lifestyle
Zvonění budíku odložené o devět minut. Jde o ranní milost, nebo hodinářský mýtus?
Je 7.00 hodin, budík řve a svět se zdá být mimořádně nepřátelským místem. Prst najde tlačítko odložení, zazní tiché cvaknutí a přichází devět minut blaženého odkladu. Proč právě devět? Proč ne deset, což je přece mnohem kulatější číslo, nebo rovnou patnáct, aby se člověk stihl pořádně ponořit zpátky do snu? Odpověď vede do poloviny 20. […]
Lifestyle
Žiletka změnila holení v masový byznys. Proč se do obchodu musíte pořád vracet?
Představte si, že si koupíte holicí strojek a potom už jen pravidelně dokupujete jeho nejdůležitější součástku. Zní to povědomě? Stejný princip dnes známe od tiskáren, do nichž potřebujeme stále nové náplně, nebo od kávovarů na kapsle. Jeho slavnou podobu pomáhá na začátku 20. století prosadit americký obchodník King Camp Gillette. Obyčejné ranní holení se díky […]
Lifestyle
Džíny rozhodně nevznikly z plachet zlatokopů. Co o nich nevíte?
Z montérek zlatokopů, farmářů a dělníků se stává módní uniforma rebelů, rockových hvězd i manažerů. Džíny přitom vznikají z docela prostého důvodu: kalhoty se lidem neustále trhají. Za jejich nesmrtelností stojí měděné nýty, jeden šikovný krejčí a obchodník, který pozná příležitost. A také pár překvapení, která se skrývají v kapsách. Píše se rok 1872 a […]
lifestyle
Století tepláků: Proměna z pohodlí pro sportovce na předražený luxus
Ještě nedávno patřily do tělocvičny, na gauč nebo na rychlý výběh do obchodu pro rohlíky. Dnes se v nich procházejí celebrity, návrháři je posílají na přehlídková mola a luxusní značky za ně požadují částky, při kterých se člověk začne potit i bez joggingu. Tepláky totiž zažívají módní revoluci. Jejich největším nepřítelem už dávno není déšť […]
Korzet přinesl nebezpečnou módu. Opravdu si ženy stahovaly pas na 40 centimetrů?
Úzký pas byl po staletí symbolem krásy, ženskosti a společenského postavení. Cena za něj ale nebývala zrovna malá. Korzety svírají trup, zvedají poprsí, mění držení těla a v extrémních případech skutečně způsobují zdravotní potíže. Přesto se jejich nositelky dobrovolně nechávají zašněrovat. Proč? Protože móda má občas velmi zvláštní představu o tom, co znamená být krásná. […]
Dva kapesníčky vyhlásí válku korzetu a zrodí se podprsenka
Ještě na začátku 20. století se ženské tělo poslušně zavírá do korzetu, který dokáže sevřít pas téměř jako svěrák. Pak přichází společenská událost, odvážné šaty a jeden velmi praktický problém: kostice korzetu jsou pod látkou vidět. Američanka Mary Phelps Jacobová proto bere dva kapesníčky, několik stuh a improvizuje. Vzniká lehká podprsenka bez zad. Korzet má […]
Trenčkot: Jak se kabát do války stal módní ikonou
Dnes vypadá, jako by byl stvořený pro elegantního detektiva, špiona s tajemstvím nebo člověka, který se zásadně prochází městem v dešti a nikdy nikam nespěchá. Původně ale trenčkot není módní frajeřina. Je to odpověď na velmi konkrétní problém: jak přežít dlouhé hodiny v bahně, dešti a zimě, aniž by člověk vypadal jako zabalený do těžké […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz