Na své čtvrté svatbě Vilém z Rožmberka nešetří. 11. ledna 1587 v katedrále svatého Víta pojme Polyxenu z Pernštejna za svoji čtvrtou choť. Nechybí při tom stovky zahraničních a domácích hostů.

Veselka Viléma z Rožmberka (1535–1592) a Polyxeny z Pernštejna (1566–1642). připomíná spíše královskou než šlechtickou svatbu. Servíruje se například 36 jelenů, 49 sumců a 1290 zajíců.

Na zapití je k dispozici 150 sudů bílého vína. Tehdy 52letý Vilém věří, že ani jeho věk není překážkou pro zplození potomka. Jenže půvabná Polyxena mu opět nepřivede na svět ani dceru ani syna. Vilém se tak potomka nedočká ani ve svém čtvrtém manželském svazku.

Příčina neznámá

Společně pár stráví pět a půl roku, během nichž mladá manželka hlavně rozhazuje rožmberské jmění. Na sklonku života Vilém onemocní souchotinami, trpí vodnatelností. Jako léčbu si dopřává litry vína, kterému se celý život vyhýbal. Nic mu ale nepomůže.

Umírá 31. srpna 1592. Polyxena jej přežije o 50 let. Po Vilémově smrti si ovdovělá Polyxena roku 1603 bere za manžela nejvyššího kancléře Českého království Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic (1568–1628).

Z manželství vzejde syn Václav Eusebius Popel z Lobkovic (1609–1677). Je to důkaz, že neplodnost byla záležitostí Rožmberka, nikoli jeho manželek. Příčina je ale pro vědce dosud záhadou.

Potomky neměly ani sestry

„Abychom získali důkazy o nějaké genetické vadě či vrozené nemoci, museli by genetici zřejmě prozkoumat Petrovy (Petr Vok, Vilémův bratr, jehož smrtí roku 1611 rod vymřel – pozn. red.) a Vilémovy ostatky.

Ani tahle analýza by ale možná neskončila nějakým jednoznačným závěrem,“ vysvětluje současný historik Jaroslav Pánek. Vilém bratr Petr Vok potomky rovněž nezplodil. Zajímavé ovšem je, že děti neměly ani dvě z celkem čtyř Vilémových sester. Tenhle vědecký oříšek tedy čeká na svoje rozlousknutí.