Je mu pouhých 13 let, když usedne na královský trůn. Dnes jeho jméno najdeme v učebnicích dějepisu. Čchin Š’-chuang-ti (260–210 př. n. l.), nekompromisní sjednotitel Číny a její první svrchovaný císař.

Nechá budovat důmyslnou infrastrukturu, zadá stavbu Velké čínské zdi, zavede jednotkou měnu a sjednotí míry. A také si užívá všech rozmarů mladého života topícího se v penězích. Stále ale myslí na věci posmrtné.

Jen chvíli po nástupu na trůn káže stavět hrobku. Velkolepou. Takovou, že ani dnes nedokážeme odhalit všechna její tajemství.

Na 700 000 pracantů dře téměř 40 let na posmrtném snu svého vládce. Mnoho z nich za to zaplatí životem. Ty poslední nevyjímaje – dělníky, kteří zařizují uložení velikých pokladů do spletitých chodeb hrobky, ven už nikdo nepustí. Císař je megaloman.

Nechá si vybudovat celé záhrobní město, a to včetně kanalizace, kterou nikdy nikdo nebude mít jak použít, a soukromé terakové armády čítající na 8000 dříve barevných válečníků z pálené hlíny.

Pohřební komoru císaře zřejmě ukrývá hlavní pyramida, či chcete-li mohyla. Do nejdůležitější části vede zřejmě řadou nástrah zabezpečený vchod.

„Rtutí bylo vymodelováno na 100 řek,“ popisuje nebezpečí uvnitř pyramidy starověký čínský historik S’-ma Čchien (asi 135–86 př. n. l.). Řeky ledu zatím objeveny nebyly, moderní expertíza ale ukáže na značně zvýšené hodnoty rtuti.

Zkuste to za 10 let…

V mnoha publikacích se dodnes dočtete, že celková plocha císařské nekropole zabírá 56 km². Jenže to už neplatí, nejnovější radarový průzkum vymezuje plochu celého areálu na 98 km²!

Samotná pohřební pyramida původně ční do výšky 116 metrů, tisíciletí eroze jí ale sníží na pouhých 76 metrů. Do jejího srdce se archeologové zřejmě ještě nějakou dobu nepodívají.

Interiéry i s předměty rychle podléhají zkáze, a tak se čeká na lepší technologie konzervace nálezů.