Domů     Sloužil kalendář ze začátku k zapisování dluhů?
Sloužil kalendář ze začátku k zapisování dluhů?

Nový rok znamená, že se letopočet posune zase o jednotku výš. Kdy jak a proč ale kalendáře vlastně vznikaly? Pojďme se vydat proti proudu času do minulosti do okamžiku jejich zrodu.

Počítat čas podle astronomických jevů uměly už starověké národy. Slovo „kalendář“ pochází od starých Římanů, kde šlo o knihu, do které se zaznamenávaly dluhy (podle „calare“ – vyvolávat). Slovem kalenda se označovaly význačné dny.

Ve Starém Římě se roky nečíslovaly, ale pojmenovávaly podle konzulů. Svůj letopočet Římané počítali od tzv. ab urbe condita – od založení města Říma v roce 753 př. n. l.

Pátý římský král Tarquinius Priscus (616–579 př. n. l.) zavádí desetiměsíční časový běh a dva doplňkové měsíce (Januarius a Februarius). Měsíce měly lichý počet dní (29 nebo 31), protože Římané se báli sudých čísel.

Počítání ale bylo nepřesné a kalendář se stal předmětem machinací vlivných kněží. Ti za úplatek měnili délku doplňkových měsíců, aby se prodloužila lhůta k placení daní, nebo funkční období úředníků.

reklama
Kalendáře slouží k různým poznámkám. FOTO: Pexels
Kalendáře slouží k různým poznámkám. FOTO: Pexels

Řídí se olympiádami

Všechno změnily teprve reformy císařů Julia Caesara (100 př. n. l. – 44 př. n. l.) a Augusta (63 př. n. l. – 14 n. l.). Rok juliánského kalendáře měl od té doby 365,25 dne a skládal se z 12 měsíců o 30 nebo 31 dnech.

Zavedl se i přestupný rok, a to každý čtvrtý rok, kdy se přidával den před 24. únor. Kalendář dostane jméno po Juliovi – juliánský. Na podobném principu je založený i staroegyptský kalendář.

Zajímavý je kalendář starých Mayů, kteří dokázali provádět astronomické výpočty neuvěřitelně přesně. Rok stanovili na 18 měsíců po 20 dnech. Řekové zase dávali přednost počítání Olympiád (čtyřleté periody od roku 776 př. n. l.). Řecký rok měl 12 – 13 měsíců po 29 nebo 30 dnech.

Letopočet se posouvá zase o jednotku výš. FOTO: Publicdomainpictures
Letopočet se posouvá zase o jednotku výš. FOTO: Publicdomainpictures

Od stvoření světa 

Podle hebrejského kalendáře právě probíhá rok 5784. Jak k tomuto číslu Židé došli? Hebrejský letopočet se počítá od stvoření světa, které je stanoveno na 6. září 3760 př. n. l. Měsíce židovského kalendáře začínají novem, prvním srpkem nového měsíce.

Rok a letopočet se mění v prvním dni měsíce tišri (připadá na září či říjen). Kalendář založený na přesných výpočtech se používá od poloviny 4. století n. l. Dnes platný židovský kalendář je stejný od 10. století.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Kleopatra poblázní hlavy i nejmocnějším Římanům
V ložnici se mihotá světlo svíček. Na stolku leží tác s ovocem, na loži leží královna ovocem obložená – jinak na sobě nemá vůbec nic. Když jeden z generálů smí konečně ochutnat, výměnou za tuhle odměnu královně splní přání. Mohla by mu to prostě rozkázat, ale proč to dělat tak jednoduše? Na trůnu nesedí jenom muži, ale i […]
Historie
Co se skrývá v penálu? 5 papírnických značek, které dobyly svět
Má za sebou těžký den, ještě teď mu v uších duní výstřely, které sviští nad jeho hlavou ukrytou v zákopu. Chce napsat domů, a tak ve svých věcech vyštrachá pero a několik zvláštních namodralých tablet. Ty rozmíchá ve vodě a hned má k dispozici inkoust a může se vrhnout do psaní. Nebýt jich, nemáme čím psát. A když […]
Historie
Stuhleck-Semmering: Místo, kde se Evropa naučila lyžovat
V roce 1854 protnula dolnorakouský horský průsmyk Semmering unikátní horská železnice. Impozantní inženýrské dílo však odstartovalo i zásadní proměnu těchto dříve odlehlých oblastí v kolébku moderního alpského lyžování. Jak k tomu došlo? Které sudičky se zde opíraly o lyžařské hole? V roce 1848 dostává rakouský inženýr Carl Ritter von Ghega nesnadný úkol. Měl navrhnout a postavit první horskou železnici […]
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
Napoleonské války na vlnách: Co se semlelo u Trafalgaru?
Už jste byli na slavném Trafalgarském náměstí v Londýně? Jméno dostane po Bitvě u Trafalgaru, což je mys ležící na atlantickém pobřeží Španělska. Právě tady se strhne 21. října 1805 jedna z nejslavnějších bitev napoleonských válek – minimálně, pokud se budeme bavit o těch námořních.   Stane tu francouzsko-španělské válečné loďstvo proti britským silám. Prvnímu velí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz