Domů     Měsíc je zřejmě o desítky milionů let starší, než se předpokládalo
Měsíc je zřejmě o desítky milionů let starší, než se předpokládalo
13.12.2023

Mezinárodní tým vědců prozkoumal krystaly z lunárního prachu přivezeného na Zemi misí Apollo 17, a na základě toho došel k závěru, že Měsíc je zhruba o 40 milionů let starší, než se dosud myslelo. Jak je to možné?

reklama

Přesné určení stáří Měsíce, které bylo dosud předmětem mnoha odborných diskuzí, je složité. Odhaduje se, že vznikl zhruba před 4,42 miliardami let. Nyní se o zpřesnění této informace pokusili právě vědci z Glasgowské univerzity.

Zkoumání podrobili krystaly z lunárního prachu, které na Zemi přivezla mise Apollo 17 v roce 1972. Jednalo se o dosud poslední let, během kterého vstoupil člověk na povrch Měsíce. Jennika Greerová, vedoucí studie, k tomu říká:

„Je neuvěřitelné mít důkaz, že kus horniny je nejstarším kouskem Měsíce, jaký jsme dosud našli. Je to opěrný bod pro tolik otázek týkajících se Země.“

Měsíc je dle nové studie starý nejméně 4,46 miliardy let. FOTO: Unsplash
Měsíc je dle nové studie starý nejméně 4,46 miliardy let. FOTO: Unsplash
reklama

Srážka s planetosimálou

V současné době je nejpřijímanější teorií o vzniku Měsíce teorie velkého impaktu, podle které pochází Měsíc z vyvrženého materiálu po kolizi formující se žhnoucí Země s planetosimálou (malé kamenné či ledové těleso) o velikosti Marsu, jež je označována jako Theia.

Došlo k tomu zhruba 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy. Mohlo však jít i o více menších impaktů, přičemž Měsíc se do své současné podoby zformoval až následně na oběžné dráze.

Energie nárazu byla obrovská, proto zůstal zřejmě povrch Měsíce zpočátku roztavený, až postupem času magmatický oceán ztuhl.

Krystaly zkoumané v nové studii, jejíž výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Geochemical Perspecitec Letters, vznikly právě během tohoto období ochlazování Měsíce.

Jejich složení tak nabízí vědcům příležitost prozkoumat jejich stáří a na základě toho odvodit i stáří samotné zemské družice.

Umělecké ztvárnění teorie velkého impaktu. FOTO: H. Seldon / Creative Commons / volné dílo
Umělecké ztvárnění teorie velkého impaktu. FOTO: H. Seldon / Creative Commons / volné dílo

O 40 milionů let starší

Vědci z Glasgowské univerzity pod vedením Jenniky Greerové odhalili, že krystaly z měsíčního prachu, a tedy i věrný souputník Země, jsou staré nejméně 4,46 miliardy let. Greerová k tomu říká:

„To posouvá stáří první dochované lunární kůry o zhruba 40 milionů let a stanovuje minimální věk vzniku Měsíce do 110 milionů let po vzniku Sluneční soustavy.“ Měsíc je tak o desítky milionů let starší, než si astronomové dlouhou dobu mysleli.

reklama
Foto: Viz popisky. Náhledové foto: FOTO: NASA/JPL-Caltech / Creative Commons / volné dílo
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
věda a technika
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
Smrtící Ebola: Jak moc se jí máme bát?
Deštný prales v nitru rovníkové Afriky patří jen zvířatům a několika málo domorodým kmenům. V téhle odlehlé části světa žijí lidé v izolovaných vesnicích, nikoho nezajímají, a kdyby se zde neobjevil nejnebezpečnější smrtící vir v moderních dějinách, nejspíš bychom o vesnici Yambuko a řece Ebola dodnes nevěděli. V roce 1976 ředitel místní školy Mabalo Yokela vyrazí na misijní cestu po […]
Co nevíte o kočkách: Netuší, co je sladké. Jejich jazyk hraje podle úplně jiných pravidel
Zatímco člověk dokáže kvůli dortu zapomenout na dietu, kočka by nad čokoládovým dortem nejspíš jen důstojně ohrnula nos. Ne proto, že by byla rozmazlená, ale protože sladkou chuť prakticky neumí vnímat. Její jazyk je totiž evolučně nastavený úplně jinak. Kočka je masožravec tělem, metabolismem i chuťovými receptory. Tím její podivuhodnosti zdaleka nekončí. Sladké? Děkuji, nechci. […]
Umělé vodní propasti: Kde najdeme nejhlubší evropské bazény?
Slovo bazén v nás evokuje relativně bezpečné prostředí, kde je hloubka maximálně několik metrů. I bazény však mají své rekordmany, které je mění bez nadsázky na magické hlubiny. Nejsou určeny pro běžné plavce, ale pro potápěče a freedivery. Kde se v Evropě můžeme potkat s těmito inženýrskými zázraky? Pravda, nejhlubší bazén světa leží mimo evropský kontinent. Nachází se […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz